Rozpočtový schodek v únoru vzrostl na 102,5 z lednových 26 miliard Kč

Rozpočtové příjmy za první dva měsíce roku dosáhly 173,1 miliardy korun, proti stejnému období minulého roku vzrostly o 10,7 procenta. Výdaje byly 375,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 2,5 procenta.

„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu. Toto zlepšení souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem DPH, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ uvedl Stanjura.

„Trajektorie státního rozpočtu je prozatím podobná jako v loňském roce, kdy ale v polovině roku došlo k významnému navýšení příjmů, mj. díky výnosům z windfall tax, rekordní dividendě společnosti ČEZ a vyšším než očekávaným příjmům z daně z příjmů právnických osob. Naplnění letošního deficitu tak může být i vzhledem k možnému pomalejšímu ekonomickému růstu další výzvou,“ uvedl k výsledkům rozpočtu analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš.

„Pozitivním trendem je zpomalení růstu výdajů. Výdaje rostly o 2,5 procenta meziročně, a to navzdory dynamickému růstů výdajů na obranu a na důchody. Za zpomalením růstu výdajů stojí zejména snížení podpory v oblasti energií,“ uvedl ekonom Deloitte Václav Franče. Daňové příjmy se podle něj vybírají v souladu s plánem.

K meziročnímu růstu příjmů přispěl zejména výběr daní a povinného pojistného. Inkaso daně z příjmu fyzických osob se zvýšilo o 15,5 procenta na 26,7 miliardy korun. Podle ministerstva financí se na něm pozitivně projevil růst mezd i dopady některých opatření konsolidačního balíčku. Pojistné přineslo do rozpočtu 118,1 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 7,6 procenta. Ministerstvo upozornilo na to, že se projevuje znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců i zvýšení minimálního vyměřovacího základu u živnostníků.

Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 60,8 miliardy korun, meziročně o sedm procent víc. Inkaso spotřebních daní meziročně vzrostlo o 11,2 procenta na 24,3 miliardy korun. Na dani z příjmu právnických osob se vybralo 3,2 miliardy korun, o 22,4 procenta víc než loni. Inkaso daně je v prvních měsících roku vždy nízké vzhledem k pozdější platbě záloh.

Na výdajové straně rozpočtu byly největší položkou sociální dávky, které dosáhly 153,7 miliardy korun, meziročně o 6,8 procenta víc. Z toho 121,4 miliardy korun tvořily důchody, jejichž objem proti loňsku narostl o 7,7 procenta. O 26,1 procenta se zvýšily transfery příspěvkovým organizacím, které dosáhly 29,8 miliardy korun. K jejich zvýšení podle ministerstva financí nejvíc přispěly výdaje na výzkum, vývoj a inovace v objemu šesti miliard, které šly do rozpočtů vysokých škol a veřejných výzkumných organizací.

Kapitálové výdaje dosáhly 20,8 miliardy korun, a zůstaly tak na loňské úrovni. V prvních měsících roku jsou tyto výdaje obvykle nízké, protože investiční aktivita je silnější ve druhé části roku.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 252 miliard korun. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Byl to nejlepší výsledek od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka.

Hospodaření státu v milionech korun:

Zdroj: Ministerstvo financí

(ČTK)