V současné době si fyzická osoba může při daru alespoň 1000 korun nebo vyšším než dvě procenta daňového základu snížit základ daně o 15 procent. Firmy si mohou snížit daňový základ o desetinu v případě minimálně dvoutisícového daru. Nově by mohlo snížení základu představovat shodně u firem i jednotlivců až 30 procent.
Předkladatelé svůj návrh zdůvodňují tím, že v důsledku pandemie onemocnění Covid-19 lze předpokládat pokles financování veřejně prospěšných aktivit jak ze strany státní správy a samosprávy, tak i ze strany soukromého, firemního sektoru. Předkládaný návrh má proto motivovat dárce, aby i v obtížné ekonomické situaci financovali neziskový sektor.
Podle vlády však navržené řešení k předpokládanému cíli nepovede. Pokud by se ochota poplatníků přispívat na veřejně prospěšné účely snížila z důvodu jejich aktuálních ekonomických problémů, pak zvýšení limitu daňové uznatelnosti darů tento problém nevyřeší. „Navíc, jestliže se poplatníci daní z příjmů dostanou do natolik obtížné ekonomické situace, kdy skončí své hospodaření s daňovou ztrátou, nebudou si moci žádnou položku snižující základ daně z titulu daru vůbec uplatnit,“ stojí v návrhu stanoviska.
V druhém z návrhů pak ODS navrhuje zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka z nynějších 24 840 korun na rovných 30 000 korun. Měsíčně by tak vzrostla z nynějších 2070 korun na 2500 korun. Občanští demokraté poukazují například na to, že v minulých letech výrazně rostly průměrné mzdy, zvýšila se i minimální mzda, zatímco daňová sleva zůstává stejná.
Vláda však v návrhu stanoviska upozorňuje, že zvýšení slevy by připravilo veřejné rozpočty ročně o 19 miliard korun, a to i po zahrnutí pozitivního vlivu na výběr daně z přidané hodnoty vyvolaného vyšším příjmem poplatníků. Vláda také uvádí, že má ve svém programovém prohlášení záměr zrušit superhrubou mzdu a v té souvislosti změnit sazbu daně. Poslanecký návrh proto není v souladu se záměry vlády.
(ČTK)
