Podle mínění tří čtvrtin firem by podnikatelé měli veřejnosti v zásadě zpřístupňovat účetní informace o svém hospodaření. Většina z nich ale má k tomu výhrady kvůli svým zkušenostem nebo obavám ze zneužití finančních informací o kondici podniku konkurencí.
Téměř polovina všech firem se také domnívá, že by každá firma měla být operativně informována, kdo si ji v rejstříku lustroval. Nynější postih za nezveřejnění účetní závěrky považuje téměř 14 procent podniků za přiměřený, 28 procent za příliš přísný a čtvrtina za benevolentní. V případě neuložení účetní závěrky do sbírky listin může firma být potrestána pokutou až do výše tří procent hodnoty aktiv.
Zástupci téměř poloviny firem, konkrétně 47 procent, si myslí, že veřejná by měla být jen část účetní závěrky. Celý dokument by měl být veřejný podle skoro 30 procent podnikatelů. Téměř čtvrtina uvedla, že veřejné by neměly být žádné finanční údaje o podnicích.
Zlepšit disciplínu firem při zakládání účetních dokumentů do sbírky listin obchodního rejstříku má novela zákona, kterou v červnu schválila vláda. Ta počítá se zpřísněním sankce za nedodání účetní uzávěrky do sbírky listin. V krajním případě může být firma podle návrhu kvůli nedodání uzávěrky i zrušena bez likvidace.
Cílem je podle materiálu zabránit existenci neaktivních společností, tedy firem, které nevyvíjejí žádnou ekonomickou činnost a existují pouze formálně. Nynější úprava umožňuje podle materiálu postihovat obchodní korporace za nepředkládání listin jen v omezené míře, v úvahu přichází pouze pokuta nebo zrušení obchodní korporace s likvidací.
(ČTK)
