Světová ekonomika
Podle většiny odhadů bude ekonomika celkově postižena mnohem hůře, než tomu bylo za hospodářské krize v letech 2007 až 2009. Většina zemí v první vlně pandemie hlásila rekordní poklesy HDP a podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) z minulého měsíce by v letošním roce měla globální ekonomika klesnout kvůli koronavirové krizi o 4,4 procenta.
Do recese uvrhla koronavirová krize ekonomiku USA, která ale rovněž ve třetím čtvrtletí zaznamenala rekordně vysoký růst (33,1 procenta), k čemuž přispěla vládní koronavirová pomoc v objemu více než tří bilionů dolarů (70 bilionů Kč). V druhém čtvrtletí ale ekonomika USA klesla o rekordních 31,4 procenta. To byl nejhorší výsledek minimálně od roku 1947, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Data o vývoji HDP se počítají v USA jinak než v Evropě. Růst v ročním přepočtu o 33,1 procenta odpovídá podle evropské metodiky růstu proti předchozím třem měsícům o 7,4 procenta. Růst v EU ve třetím čtvrtletí činil 11,6 procenta, a byl tak citelně vyšší než v USA. Z členských zemí EU nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. I řada dalších zemí ve třetím čtvrtletí hlásila větší nárůsty. Ve druhém čtvrtletí se unijní HDP ještě proti předchozím třem měsícům snížil o 11,7 procenta, v meziročním srovnání pak o 14,1 procenta. Současná druhá vlna koronaviru ale vedla ve světě opět k restrikcím, které budou mít opět nepříznivý vliv na ekonomiku.
Nezaměstnanost
Podle studie Mezinárodní organizace práce (ILO) pandemie nemoci covid-19 snížila v letošním prvním čtvrtletí po celém světě počet pracovních hodin o 5,4 procenta, což odpovídá zrušení 155 milionů pracovních míst. V druhém čtvrtletí se počet pracovních hodin dokonce snížil i 14 procent, což odpovídá zrušení 400 milionů pracovních míst.
V USA v dubnu například zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst. Míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta a dostala se tak na nejvyšší úroveň od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Od té doby se postupně situace zlepšovala a v říjnu již klesla na 6,9 procenta.
V EU by měl letos poměr nezaměstnaných vzrůst proti loňsku o jeden procentní bod na 7,7 procenta, v příštím roce se podle odhadu z minulého měsíce vyšplhá až na 8,6 procenta.
Záchranné balíčky a zadlužení
Řada zemí už schválila nebo očekává rekordní deficity státních rozpočtů kvůli záchranným balíčkům na pomoc ekonomiky. Globální veřejný dluh se letos v důsledku rozsáhlých vládních výdajů souvisejících s pandemií covidu-19 vyšplhá podle údajů MMF na rekord, který dosáhne téměř 100 procent ročního výkonu světové ekonomiky. Mezinárodní ratingová agentura S&P Global dokonce nedávno oznámila, že globální dluh do konce letošního roku vystoupí kvůli dopadům nového koronaviru a opatřením na potlačení pandemie na 200 bilionů USD (4,36 biliardy Kč), což bude představovat asi 265 procent světového HDP.
Rozpočtové deficity vlád se letos podle MMF zvýší na 12,7 procenta HDP z loňských 3,9 procenta. Británie očekává největší rozpočtový deficit od války – vláda si v letošním fiskálním roce půjčí 94 miliard liber (11,6 bilionu Kč), což je 19 procent HDP.
K bezprecedentním pomocím ekonomikám sáhly prakticky všechny země a centrální banky. Například balík koronavirové pomoci EU, který zatím blokují Polsko a Maďarsko, dosahuje výše 750 miliard eur (19,7 bilionu korun). Německá vláda si letos hodlá půjčit rekordních 218,5 miliardy eur a vládní strany se dohodly na podpoře v celkové hodnotě téměř 900 miliard eur. Americká centrální banka Fed na trhy napumpovala od počátku krize 2,8 bilionu dolarů, což je historicky největší objem. Klíčová byla pro trh dohoda Fedu se 14 centrálními bankami na swapových operacích. Rekordně se zvýšil rozpočtový schodek USA, který se v uplynulém fiskálním roce, který skončil v září, vyšplhal na rekordních 3,132 bilionu dolarů (přes 70 bilionů Kč). Dosáhl tak 15,2 procenta HDP, což představuje nejvyšší úroveň od roku 1945, kdy si vláda brala půjčky k financování válečných nákladů.
Výběr nejpostiženějších oborů
K nejpostiženějším odvětvím patří turistický ruch a letecká doprava. Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) minulý měsíc zhoršilo odhad ztráty aerolinek na 157 miliard USD (3,5 bilionu Kč). Počet přepravených cestujících by letos měl klesnout na 1,8 miliardy z loňských 4,5 miliardy. Jediným světlým bodem pro toto odvětví je letos nákladní doprava, protože odstavení letadel zvýšilo ceny. Globální tržby letecké nákladní dopravy by se tak letos měly zvýšit o 15 procent na 117,7 miliardy USD. V cestovním ruchu je letos podle údajů OSN kvůli koronaviru celosvětově ohroženo 120 milionů pracovních míst. Kvůli zavřeným hranicím, liduprázdným hotelům a zrušeným letům se počet zahraničních turistů v letošních prvních pěti měsících snížil o 56 procent. Za celý rok by pak mohl klesnout o 78 procent. To by znamenalo pro cestovní ruch ztrátu mezi 910 miliardami (20,1 bilionu Kč) a 1,2 bilionu dolarů (26,5 bilionu Kč).
Zasažen byl i automobilový průmysl. Podle odhadu Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) prodej aut v zemích Evropské unie letos klesne o rekordních 25 procent na 9,6 milionu. Pokud se jeho předpoklad naplní, prodá se v unii nejméně aut od roku 2013, kdy odvětví ukončilo šestiletý propad po finanční krizi.
Bankroty
O ochranu před věřiteli již v květnu kvůli pandemii požádala v USA například autopůjčovna Hertz Global Holding. Z leteckých společností vyhlásila bankrot společnost LATAM Airlines, která je největším leteckým přepravcem v latinské Americe. Krok se týkal i dceřiných společností v Chile, Peru, Kolumbii a Ekvádoru. Britská regionální letecká společnost Flybe zkrachovala již v březnu, insolvenci vyhlásila i rakouská nízkonákladová letecká společnost Level Europe, od dubna do července nelétala britská letecká společnost Virgin Atlantic, která v srpnu vyhlásila bankrot v USA. Zkrachovala i německá finanční společnost Wirecard
Výběr oborů, které rostly
Krize má však i své vítěze, kterými jsou prakticky všechny firmy podnikající v online prostředí, v elektronických platbách, e-shopy nebo provozovatelé placených internetových televizí. Největší internetový obchod světa Amazon například ve druhém čtvrtletí zvýšil tržby o 40 procent, ve třetím čtvrtletí o 37 procent a vykázala nejvyšší zisk za 26 let své existence. Americká společnost PayPal Holdings, která je globálním zpracovatelem elektronických plateb, ve třetím čtvrtletí zvýšila čistý zisk o 121 procent.
(ČTK)
