Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 288,5 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací. Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 585,5 miliardy korun, meziročně se snížila o 126,5 miliardy korun.
Stát své finanční potřeby řešil zejména emisemi dluhopisů splatných v rozmezí pěti a deseti let, které vydal v objemu 330,3 miliardy korun. Hrubá emise dluhopisů splatných za víc než deset let měla objem 164,4 miliardy korun, u dluhopisů se splatností do pěti let to bylo 23,2 miliardy korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci loňského roku vzrostla o 0,2 roku na 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak přiblížila cíli ministerstva financí, který byl 6,5 roku.
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 68,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 18,8 miliardy korun. Do vyšších výdajů se podle ministerstva financí promítla hodnota státního dluhu, která v posledních třech letech významně vzrostla, ale také vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Vývoj státního dluhu (v miliardách korun)
| Rok | Státní dluh (v mld. Kč) |
| 1993 | 158,8 |
| 1994 | 157,3 |
| 1995 | 154,4 |
| 1996 | 155,2 |
| 1997 | 173,1 |
| 1998 | 194,7 |
| 1999 | 228,4 |
| 2000 | 289,3 |
| 2001 | 345,0 |
| 2002 | 395,9 |
| 2003 | 493,2 |
| 2004 | 592,9 |
| 2005 | 691,2 |
| 2006 | 802,5 |
| 2007 | 892,3 |
| 2008 | 999,5 |
| 2009 | 1178,2 |
| 2010 | 1344,1 |
| 2011 | 1499,4 |
| 2012 | 1667,6 |
| 2013 | 1683,3 |
| 2014 | 1663,7 |
| 2015 | 1673,0 |
| 2016 | 1613,4 |
| 2017 | 1624,7 |
| 2018 | 1622,0 |
| 2019 | 1640,2 |
| 2020 | 2049,7 |
| 2021 | 2465,7 |
| 2022 | 2894,8 |
| 2023 | 3110,9 |
Zdroj: Ministerstvo financí
(ČTK)
