– O možném Babišově střetu zájmů se mluvilo prakticky od jeho vstupu do politiky a zejména poté, co se v roce 2013 jeho hnutí dostalo do Sněmovny a Andrej Babiš následně v lednu 2014 usedl do křesla ministra financí. Agrofert Holding, jehož byl tehdy majitelem, je totiž jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru, realizuje kompletní proces výroby potravin v oblasti pekárenství a zpracování masa, a je i druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu v ČR. Prostřednictvím společnosti Mafra patří Agrofertu i významná média.
– To, že Babiš jako místopředseda vlády, ministr financí a šéf hnutí ANO zároveň vlastnil jednu z největších firem v zemi, dlouhodobě kritizovala zejména pravicová opozice. Babiš ale tvrdil, že svůj Agrofert od vstupu do vlády neřídil a ve prospěch společnosti nevystupoval.
– V létě 2015 se začala připravovat novela zákona o střetu zájmů, která mimo jiné stanovila, že by politici měli podávat majetková přiznání už při nástupu do funkce. V březnu 2016 se pak jako poslanecký návrh, podaný Janem Chvojkou (ČSSD), objevilo další zpřísnění normy. Chvojka při jednání ústavně-právního výboru Sněmovny odmítl, že by jeho návrh byl „lex Babiš“. Babiš ale tvrdil opak.
– „Toto je samozřejmě další útok na moji osobu, já říkám, ať poslanec rovnou navrhne zákon, aby Babiš nebyl v české politice, protože k tomu to směřuje,“ reagoval Babiš při projednávání zákona jaře 2016 ve Sněmovně. Zpřísnění pravidel se stalo příčinou koaliční roztržky ve vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. V létě 2016 nicméně místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek řekl, že postoj koaličních partnerů není důvodem pro zánik koalice.
– V září 2016 nakonec pro předlohu hlasovalo 135 ze 183 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Normu nepodpořili jen poslanci hnutí ANO a několik nezařazených členů dolní komory. Následně Sněmovna ještě schválila drobné senátní změny normy a v lednu 2017 přehlasovala i veto prezidenta Miloše Zemana. Ten, stejně jako poslanci hnutí ANO, se obrátil na Ústavní soud, jeho verdikt ale ještě nepadl.
– Podle zákona smějí členové kabinetu ovládat firmy, ty ale nemají přístup k veřejným zakázkám a nenárokovým dotacím. Omezení platí pro společnosti, v nichž ministři drží nejméně čtvrtinový podíl. Zákon také zakazuje budoucím členům vlády, ale i dalším veřejnými činitelům jako jsou poslanci či senátoři, provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Babiš v reakci na normu v únoru 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
– Začátkem letošního července Evropský parlament (EP) schválil nová pravidla pro střet zájmů při čerpání dotací, od 2. srpna zakazují politikům v exponovaných funkcích pobírat dotace. Zákaz střetu zájmů se vztahuje nejen na úředníky, kteří o proplacení dotací rozhodují, ale na veškeré národní orgány na všech úrovních a osoby, které v nich působí. Tedy včetně premiéra a ministrů, jejichž ministerstva jsou odpovědná za vyplácení dotací z fondů EU.
– Nové nařízení připravila šéfka kontrolního výboru parlamentu Ingeborg Grässleová, která v minulosti kritizovala Babiše jako ministra financí a majitele Agrofertu za vážný střet zájmů. V polovině července přitom mluvčí koncernu Agrofert Karel Hanzelka řekl, že opatření by se holdingu dotknout nemělo. „Pan Babiš není ovládající osobou a ani skutečným majitelem svěřenských fondů,“ reagoval.
– Koncem listopadu dospěla právní služba Evropské komise k závěru, že omezení se týkají i Agrofertu. Unijní právníci tvrdí, že Babiš je podle pravidel platných od léta ve střetu zájmů bez ohledu na to, že firmy jsou ve svěřenském fondu. V materiálu se píše, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér má možnost ovlivňovat rozhodování spojené s využíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu. Babiš ale obvinění odmítá, tvrdí, že se chová podle zákona.
– Začátkem prosince Babišem vedená vláda dospěla na základě prvotní právní analýzy k závěru, že vše je v souladu s českými i evropskými předpisy. Babiš to tento týden napsal eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi, který se předtím na český kabinet kvůli vyplácení dotací obrátil. „V dopise jsme také dali najevo, že dokud nebude právní situace z našeho pohledu uspokojivá a také dokud nebude odstraněn konflikt zájmů, nemáme v úmyslu prostředky posílat,“ řekl ve středu v Evropském parlamentu Oettinger.
– Dnes Evropský parlament schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi k přijetí kroků ve věci Babišova možného střetu zájmů. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a Zelených, mimo jiné požaduje pozastavení evropských financí pro skupinu Agrofert.
(ČTK)
