„V meziročním srovnání klesá inflace zejména z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku. Zpomalení meziročního růstu cen jde primárně na vrub odeznívající potravinové a energetické inflace. V prvním případě je zvolnění dynamiky viditelné napříč většinou sledovaných položek, zatímco u energetické inflace jde zejména o nižší meziroční růst cen plynu a tuhých paliv,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Celková meziroční inflace by měla klesat i ve zbytku třetího čtvrtletí, v samotném srpnu ale budou mít rušivý vliv ceny pohonných hmot v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z přechodně snížené úrovně,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Na riziko vývoje cen pohonných hmot upozornil i ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „V srpnu už by k dalšímu poklesu meziroční inflace nemuselo dojít. Inflaci totiž výrazně podpoří aktuální zdražování pohonných hmot, které odráží nejen vyšší spotřební daň na naftu, ale i vyšší cenu ropy na světových trzích. K tomu se přidá i nízká základna v podobě značného poklesu cen pohonných hmot v loňském srpnu. Kombinace těchto efektů může přidat k meziroční inflaci v srpnu odhadem 0,4 procentního bodu,“ uvedl.
Bez ohledu na vývoj cen pohonných hmot analytici upozorňují na to, že tempo snižování inflace zpomalí. „Inflace sice bude i na podzim klesat, ale už výrazně pomalejším tempem, dvouprocentní inflační cíl ČNB zatím zůstane v nedohlednu. Současný pozvolný pokles inflace zatím nenaznačuje, že by Česká národní banka měla na nejbližším zasedání přistoupit ke změně úrokových sazeb,“ podotkl generální ředitel crowdfundingové platformy Fingood Vít Endler.
„Zásadní bude, zda se inflaci podaří klesnout k hranici dvou procent na začátku příštího roku. Pravidelné lednové přeceňování ukáže, jaká jsou skutečná inflační očekávání,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Připomněl, že dvouprocentní nebo nižší inflace byla naposledy v prosinci 2018.
(ČTK)
