Počátkem prosince loňského roku začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie a zemí G7. Ze zákazu mají výjimku dodávky ropovodem Družba, jehož jižní větev vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa. Paralelně s tím evropský blok zavedl také u ruské ropy cenový strop. Od 5. února navíc vstoupilo v platnost unijní embargo na dovoz ropných produktů.
Jedním z výsledků těchto opatření je pokles celkového ruského exportu ropy, vyplývá podle istories.media z analýzy mezinárodní expertní skupiny, kterou vede šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak společně s bývalým americkým velvyslancem v Rusku působícím na Stanfordově univerzitě Michaelem McFaulem. V prvním čtvrtletí letošního roku Rusko vyvezlo v průměru 4,3 milionu barelů ropy denně, zatímco ještě loni to bylo 4,9 milionu barelů.
V důsledku toho klesly Rusku v prvním čtvrtletí ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku tržby z prodeje ropy a ropných produktů o 15,6 miliardy dolarů. Za touto ztrátou je jednak pokles vývozu ropy z Ruska (6,1 miliardy dolarů), jednak skutečnost, že ruská ropa Urals se prodávala levněji než severomořská ropa Brent (5,2 miliardy dolarů), ale i pokles ceny ropy Brent (přes čtyři miliardy dolarů). Kvůli přímému dopadu sankcí tak Rusko podle analytiků přišlo o více než 11 miliard dolarů.
Světový trh s ropou přitom zůstal stabilní, upozorňuje investigativní web. Vystřelení cen ropy „až do vesmíru“, jak mnozí analytici předpovídali, se neodehrálo. Cena severomořské ropy Brent byla v prvním čtvrtletí letošního roku o 18 procent nižší než v loňském roce a v průměru činila 81 dolarů za barel. Ceny ruské ropy klesly ještě níže a v lednu a únoru se dokonce dostaly pod cenový strop 60 dolarů za barel uplatňovaný Evropskou unií.
Rusku se ale podařilo částečně zmírnit dopady sankcí přeorientováním svého trhu na východ. Zatímco na EU v prvním čtvrtletí připadalo 19 procent celkového exportu ruské ropy, přes 33 procent putovalo na nový trh – do Indie. Největší podíl, a to 42 procent, pak připadal na Čínu.
Aby byly sankce ještě efektivnější, doporučují odborníci z výše zmíněné mezinárodní expertní skupiny přísnější kontroly dodržování cenového stropu stanového EU a skupinou G7. Společnosti sice nesmějí přepravovat do zemí uplatňujících strop ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou, prokázat to musí ale jen na výzvu příslušných orgánů. Neexistuje také garance, že poskytovatelé služeb spojených s přepravou ropy dostávají od svých klientů pravdivou dokumentaci. Odborníci také žádají země skupiny G7 a Evropskou unii, aby provedly audit společností převážejících ropu po moři a firem zaregistrovaných v Hongkongu a Spojených arabských emirátech, přes něž podle nich putuje mnoho dodávek porušujících cenový strop.
(ČTK)
