Krátce před 10:00 SEČ se dolar prodával za 11,27 liry, a vykazoval tak růst o 4,7 procenta. Předtím krátce vystoupil až na 11,57 TRY. Je to ale výrazně silnější kurz než minulé pondělí, kdy měna spadla až na 18,40 liry za dolar. Tak slabá ještě nikdy nebyla. Před rokem se dolar prodával zhruba za 7,50 TRY a od začátku letošního roku je pořád slabší asi o 35 procent.
Právě kvůli prudkému poklesu kurzu intervenovala turecká centrální banka. Měnu ale podpořil i plán prezidenta Erdogana garantovat vklady v lirách a uhradit lidem rozdíl, který jim vznikne dalším oslabením kurzu. Za minulý týden tak lira zpevnila nejvýrazněji v zaznamenané historii, byť to byl růst z nejhlubších hodnot.
„Hlavní úroveň odporu je u kurzu na hodnotě 11,45 a 12 lir za dolar, podporu pak nachází kurz na úrovních 10,57 a 10,25 liry za dolar,“ přiblížili aktuální technické hodnoty kurzu turecké měny analytici společnosti QNB Invest.
Lidé v Turecku minulý týden v pondělí a v úterý neprodávali dolary v nijak velkých objemech, ukazují oficiální statistiky, na které se odvolává agentura Reuters. To znamená, že silný růst kurzu byl výsledkem zejména devizových intervencí centrální banky. Obchodníci spočítali, že státní intervence stály centrální banku za minulý týden více než osm miliard dolarů (téměř 178 miliard Kč).
Už 2. a 3. prosince prodala centrální banka 1,35 miliardy dolarů, aby vytvořila poptávku po lirách a tím zvýšila kurz domácí měny. Tehdy se lira prodávala v kurzu kolem 13,50 za dolar. Výraznější propad kurzu se dostavil až v dalších týdnech.
Prezident Erdogan v rozhovoru v televizi A Haber poznamenal, že lidé v Turecku dali najevo důvěru v místní měnu a že objem vkladů se po jeho plánu ze začátku minulého týdne zvýšil o 23,8 miliardy lir (téměř 47 miliard Kč). Údaje tureckého úřadu pro dohled nad bankami BDDK nicméně ukazují, že po masivních nákupech dolarů z předchozího týdne byly na individuálních vkladech minulý týden v úterý devizy v celkovém objemu 163,7 miliardy dolarů (3,6 bilionu Kč). To je minimální změna proti pondělí a pátku, kdy tento objem činil 163,8 miliardy USD.
Úřad BDDK podle tureckých médií podal trestní oznámení na pět lidí, mezi nimiž je i bývalý guvernér centrální banky Durmuş Yilmaz. Klade jim za vinu, že zveřejnili komentáře, které jsou podle úřadu v rozporu s pravidly regulace bankovního sektoru. Mezi obviněnými jsou podle zdrojů dva opoziční politici, včetně bývalého guvernéra centrální banky, dva ekonomové a jeden novinář.
Regulace, z jejíhož porušení je uvedených pět lidí podezřelých, se týká veřejného šíření „nepodložených tvrzení, která mohou způsobit škodu nebo pošpinit pověst banky“. Podle agentury Reuters není jasné, jaké komentáře vedly úřad BDDK až k tomu, aby podal trestní oznámení.
Centrální banka od září na prezidentův popud snížila hlavní úrok celkem o 500 bazických bodů, a to přesto, že míra inflace překročila 21 procent. Jiné centrální banky v takové situaci sazby zpravidla zvyšují. Základní sazba je tak nyní v Turecku na 14 procentech.
(ČTK)
