Zpočátku to vypadá jako ideální řešení, píše ekonomický server The Balance, zahraniční majitelé řeckého dluhu by však utrpěli těžké ztráty. To by zhoršilo hodnotu splátek v drachmě a některé banky, jež Řecku půjčily, by zbankrotovaly. Většinu řeckých dluhů však vlastní evropské vlády a jejich daňoví poplatníci by účet zaplatili.
Klesající drachma by však mohla vyvolat hyperinflaci, neboť náklady na dovoz by vzrostly. Řecko přitom dováží 40 procent svých potravin a léčiv a 80 procent energií. Mnoho firem by odmítlo do Řecka prodávat. Země by nemohla přilákat nové přímé zahraniční investice. Pouze koloniální Rusko a Čína naznačily, že by v Řecku investovaly. Z dlouhodobého hlediska by se však Řecko podle The Balance ocitlo tam, kde je nyní: zatíženo dluhem, který nemůže vrátit.
Druhotně by však mohly stoupnout úrokové sazby v jiných zadlužených zemí eurozóny. Ratingové agentury by se totiž obávaly, že rovněž opustí euro. Hodnota samotného eura by tak mohla oslabit, jelikož obchodníci s měnami by využili krizi, aby ho potopili.
Krach Řecka také není řešení
„Co by se stalo v případě kolapsu Řecka?“, ptá se The Balance. Za prvé by řecké banky bez půjček od Evropské centrální banky (ECB) zbankrotovaly. Došlo by k ohrožení solventnosti ostatních evropských bank, zejména v Německu a Francii, jimž spolu s dalšími soukromými investory Řecko dluží 34,1 miliardy eur.
Další zadlužení míří přímo k vládám v eurozóně: celkem 52,9 miliardy eur. K tomu dluh 131 miliard eur vůči EFSF (European Financial Stability Facility), tedy jakémusi rezervnímu fondu finanční stability zemí Evropské unie. Některé země jako Německo by krach Řecka tolik nepoškodil, protože i když má nejvíc pohledávek, jejich souhrn činí jen malé procento německého HDP. Menší země by čelily vážnější situaci. Například finská část řeckého dluhu představuje 10 % rozpočtu země.
ECB drží 26,9 miliardy eur řeckého dluhu. V případě nesolventnosti Řecka by byla budoucnost ECB ohrožena. Mezinárodní měnový fond (MMF) vlastní pohledávky za Řeckem ve výši 21,1 miliardy eur. Jejich nesplacení by však MMF bezprostředně neohrozilo.
Jde to ztuha
Ovlivnilo by to však množství finančních prostředků, jež by MMF mohla poskytnout jiným ohroženým státům. Spojené státy, jež stojí za podstatnou částí finančních zdrojů MMF, by také nepomohly. Američané, jak píše The Balance, nevidí důvod, proč pomáhat při řešení evropských státních dluhů. Navíc jsou samy předluženy.
Takže si Řecko bude muset pomoci především samo. Ale jde to ztuha. Nedávno například prodalo dvě třetiny námořního přístavu v Thessalonikách. Dluh se tím však sníží maximálně o 1,1 miliardy eur.
(rek)
