Ruští exportéři před koncem měsíce obvykle prodávají své devizové příjmy, aby získali domácí měnu k uhrazení daňových závazků. V říjnu navíc vstoupil v platnost dekret prezidenta Vladimira Putina, podle kterého jsou exportéři povinni prodávat část svých devizových příjmů centrální bance. Před vydáním tohoto dekretu se kurz dolaru vůči rublu nacházel nad psychologicky důležitou hranicí 100 RUB/USD.
K zotavení kurzu rublu přispělo i překvapivě výrazné zvýšení úrokových sazeb v Rusku v minulém měsíci. Ruská centrální banka na konci října zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 procent. Většina analytiků předpovídala, že základní úrok vzroste pouze o jeden procentní bod. Centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba už se od té doby zdvojnásobila.
Rubl od zahájení ruské invaze na Ukrajinu prochází značnými výkyvy. Loni v březnu, tedy krátce po začátku invaze, se dolar vůči rublu vyšplhal až na rekordních 121,5275 RUB/USD. Později však rubl výrazně zpevnil, a to díky růstu exportních příjmů a omezením pro pohyb kapitálu, která Moskva zavedla. Loni v červnu tak dolar sestoupil pod 60 RUB/USD.
Letos rubl oslaboval kvůli kombinaci poklesu exportu, na který mají negativní vliv západní sankce, a oživení dovozu. Když v polovině srpna dolar poprvé od loňského jara překonal hranici 100 RUB/USD, přimělo to ruskou centrální banku na mimořádném zasedání zvýšit hlavní úrokovou sazbu o 3,5 procentního bodu na 12 procent.
(ČTK)
