Velká Británie – Britská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla ve srovnání s předchozími třemi měsíci o dvě procenta. Znamená to nejhlubší propad od konce roku 2008, tedy od globální finanční krize. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že ekonomika Spojeného království by letos mohla vykázat nejhlubší propad za více než 300 let. HDP by mohl klesnout o 14 procent, v příštím roce by naopak mohl vykázat až 15procentní růst. Počet lidí uplatňujících nárok na podporu v nezaměstnanosti v Británii v dubnu meziměsíčně vzrostl o rekordních 856.500 na 2,097 milionu osob. To je nejvíce od roku 1996.
Čína – Čínské hospodářství se za první čtvrtletí ve srovnání s předchozím rokem propadlo o 6,8 procenta, což byl první ekonomický pokles za poslední dekády. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP snížil o 9,8 procenta. Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávají, že za celý letošní rok čínská ekonomika vzroste o 2,5 procenta, nejpomaleji za téměř půl století. Mezinárodní měnový fond čeká zvýšení HDP jen o 1,2 procenta. Nezaměstnanost dosahuje podle oficiálních údajů kolem šesti procent, někteří analytici to ale zpochybňují a objevují se i čísla kolem 20 procent.
ČR – Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla podle předběžných údajů ČSÚ meziročně o 2,2 procenta a mezičtvrtletně o 3,6 procenta. Za celý rok počítá méně negativní scénář ČNB s poklesem 10,1 procenta, příští rok by měla ekonomika stoupnout o 3,2 procenta. Nezaměstnanost v Česku se v dubnu zvedla z březnových 3,0 procenta na 3,4 procenta.
Francie – Francie vykázala v prvním čtvrtletí nejvýraznější hospodářský propad ze všech zemí eurozóny. HDP jí proti předchozím třem měsícům klesl o 5,8 procenta. Za celý rok vykáže podle ministerstva financí osmiprocentní propad. Míra nezaměstnanosti ve Francii v prvním čtvrtletí klesla na 7,8 procenta, nejníže za 11 let. Důvodem je ale metodika počítání nezaměstnaných.
Itálie – HDP se v prvním čtvrtletí snížil proti předchozím třem měsícům o 4,7 procenta. Vláda očekává za celý rok propad o osm procent. Nezaměstnanost letos podle odhadů dosáhne témě 13 procent. Před krizí bylo v Itálii 9,8 procenta nezaměstnaných.
Německo – Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi. Propad HDP je zároveň druhý nejprudší od znovusjednocení země v roce 1990. Kabinet koncem dubna předpověděl, že německá ekonomika letos klesne o 6,3 procenta. To by byl nejhlubší propad od druhé světové války. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem HDP o 5,2 procenta. Počet lidí bez práce v Německu v dubnu vzrostl o 308.000 a dostal se na 2,64 milionu. Míra nezaměstnanosti se zvýšila na 5,8 procenta, zatímco v březnu byla na 5,1 procenta.
Polsko – HDP v prvním čtvrtletí klesnul o 0,5 procenta oproti předešlému kvartálu a byl o 1,6 procenta vyšší v meziročním srovnání. Za celý rok by měla podle vládních odhadů klesnout o 3,4 procenta. Nezaměstnanost činila ke konci dubna 5,8 procenta, což je nepatrně více než na začátku roku. Polské úřady práce očekávají prudký růst nezaměstnanosti, a to i kvůli Polákům, kteří léta žili v Británii, Německu, Nizozemsku či Rakousku.
Slovensko – V prvním čtvrtletí klesla slovenská ekonomika proti předchozímu kvartálu o 5,4 procenta, meziročně pak o 3,9 procenta. Za celý rok slovenská ekonomika podle odhadu ministerstva financí klesne o 7,2 procenta. To je více než za globální finanční krize v roce 2009. Loni se HDP zvýšil o 2,3 procenta. Příští rok by se slovenské hospodářství už ale mělo vrátit k silnému růstu, který by mohl dosáhnout 6,8 procenta. Míra nezaměstnanosti na Slovensku v dubnu, tedy už v době pandemie, vystoupila na 6,57 procenta, což je nejvyšší úroveň od léta 2017. V březnu dosáhla 5,19 procenta.
Španělsko – Španělská ekonomika klesla v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru meziročně o 4,1 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem klesl HDP o 5,2 procenta. Za celý rok by mohla ekonomika podle centrální banky vykázat pokles o 6,8 až 12 procent. Na příští rok banka odhaduje růst ekonomiky o 5,5 až 8,5 procenta. Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na zhruba 19 procent ze 13,8 procenta, kde byla koncem roku 2019.
USA – Americká ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenala nejhlubší propad od globální finanční krize z roku 2009. HDP se snížil o 4,8 procenta, zatímco v posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika rostla tempem 2,1 procenta. Podle šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella ekonomika USA by ve druhém čtvrtletí mohla klesnout o více než 30 procent. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá, že americká ekonomika letos vykáže propad o 5,9 procenta po loňském růstu o 2,3 procenta. Na příští rok očekává růst HDP o 4,7 procenta. Za pět týdnů od začátku krize přišlo v USA o práci už více než 26 milionů lidí.
(ČTK)
