Zlato (oz) / USD
1 291,63
0,11 %
Zlato (oz) / CZK
28 152,22
0,04 %
EUR / USD
1,18
0,11 %
USD / CZK
21,80
0,06 %
Magazín
Německý kníže – hledač pokladů větří životní nález na dně Labe

Kníže Nikolaus Sandizell (59) býval kdysi úspěšný, uznávaný a velice nadějný manažer německého průmyslového gigantu MAN s dveřmi dokořán otevřenými pro další vzestup. Pak při potápění v Karibiku před lety 22 lety náhodně objevil poměrně zachovalý vrak lodi, což mu pronikavě změnilo život - stal se podmořským archeologem.

Kníže Nikolaus Sandizell (59) býval kdysi manažer německého průmyslového gigantu MAN. Reprofoto: www.rp-online.de

„Rozhodnutí pověsit na hřebíček původní profesi ani v nejmenším nelituji,“ nenechává nikoho na pochybách muž, jehož šlechtický rod vlastní mimo jiné vodní známek v Německu a jenž v roce 1995 založil v Portugalsku akciovou společnost Arqueonautas Worldwide.  

„Na první potopenou loď, britskou Princeznu Louisu z roku 1743, jsme narazili v roce 1998 u Kapverdských ostrovů po několikaměsíční hledání, které ani dnes, s takovým časovým odstupem, nelze označit jinak než horečné. Tehdy nás i ostatní v branži prostě muselo začít brát vážně,“ svěřil se listu Rheinische Post.

I porcelán přežil potopení

Za nejpozoruhodnější úspěch považuje nález z roku 2003 před pobřežím Mosambiku. „San José, vlajková Franciska da Gamy, místokrále Indie a pravnuka legendárního portugalského mořeplavce Vasca da Gamy, skončila na dně v roce 1622. Skrýval mimo jiné 24 tisíc stříbrných mincí v celkové hodnotě přes tři miliony eur (76,4 mil. korun),“ pochlubil se.

Kromě asi sto tisíc zlatých a stříbrných mincí a asi deseti tisíc artefaktů, jež vynesli jeho potápěči nad hladinu z celkem patnácti historických vraků, nepochybně za zmínku stojí truhlice z Espadarte z roku 1558, k nimž se dostali v létě roku 2010.

„Obsahovaly jedinečnou sbírku naprosto neporušeného čínského porcelánu z období dynastie Ming ze šestnáctého století, a především dvanáct kilogramů zlatých nugetů a zlatých tepaných disků. Tehdy jsme za jediné odpoledne vynesli z útrob lodi šest kilogramů zlata,“ vybavuje si.

Jak drahé je vyzdvižení vraku

Jindy na jeho tým čekal na mořském dně postříbřený astroláb, astronomický přístroj, který dříve astronomové, astrologové a navigátoři používali i na určování a předpovídání poloh hvězd a Slunce, určování místního času podle místní zeměpisné délky a naopak, k zeměměřickým účelům a pro triangulaci, který pak aukční síň vydražila za víc než 200 tisíc eur (přes pět milionů korun).

Na otázku, jak finančně nákladné jsou jeho expedice, odpověděl se smíchem: „Velice drahé. Vezměte, prosím, v úvahu, že vyzdvižení vraku stoji přibližně milion eur (25,5 milionu korun) měsíčně a trvá v průměru půl roku.“

Sarkofág u Hamburku?

Mimořádný skvost podle něho odpočívá na dně Labe u Hamburku – zlato, sarkofágy, egyptské umění. „V roce 1822 si generálporučík Heinrich Menu von Minutoli pronajal v Hamburku obchodní plachetnici Gottfried, aby přivezl pruskému králi egyptské bohatství. Loď zaskočil při zpáteční plavbě těsně u hamburského přístavu silný orkán a poslal ji ke dnu,“ líčí kníže s tím, že tehdy u ústí Labe vyplavalo sedm mumií.

„Hodnota může být nevyčíslitelná: Šperky, sochy, zřejmě i zlatý sarkofág, všechno v 97 bednách,“ podotýká Sandizell, jehož dva pokusy získat svolení k průzkumu ztroskotaly v letech 2010 a 2014 na nevoli úřadů.

(plk)