Na posledním měnovém jednání 23. června rada poprvé od února 2020 zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady. Člen bankovní rady Vojtěch Benda hlasoval dokonce pro zvýšení základní úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Dva členové, Aleš Michl a Oldřich Dědek, pak byli pro ponechání úrokových sazeb beze změny. V aktuální květnové prognóze ČNB očekává letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.
„Zvýšení sazeb na zasedání příští týden je prakticky hotovou věcí. Srpnové zpřísnění měnové politiky ovšem velmi pravděpodobně nebude letos posledním. Každopádně roste pravděpodobnost, že k dalším zvýšením sazeb dojde jak v září, tak v listopadu,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Se stejným vývojem počítá i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. „Pokud na podzim nenastane nečekaně nepříznivý pandemický vývoj, mohou jít úrokové sazby nahoru i na dalších jednáních ČNB, tedy koncem září i začátkem listopadu. Celkem tak centrální banka může v letošním roce dle našeho názoru zvýšit úrokové sazby čtyřikrát, čímž by se základní sazba ČNB dostala koncem roku na úroveň 1,25 procenta,“ uvedl.
Rychlé zvyšování sazeb by bylo podle něj v souladu i s posledním vyjádřením Bendy, který zmínil, že nová prognóza ČNB může naznačit potřebu zvyšovat úrokové sazby letos rychleji, než se předpokládalo v poslední jarní predikci ČNB. Stejně tak viceguvernér Tomáš Nidetzký si podle nedávného vyjádření umí představit růst sazeb na každém následujícím měnovém jednání ČNB. V obdobném duchu se vyjádřil po červnovém jednání také guvernér ČNB Jiří Rusnok.
„Klíčovým argumentem pro zvýšení sazeb zůstává jednoznačně spotřebitelská inflace v kombinaci s končící pandemií a hospodářským oživením české ekonomiky. Většina centrálních bankéřů shodně zmiňuje současný vyšší růst inflace a ukotvenost inflačních očekávání. Poslední čísla z domácího pracovního trhu navíc ukazují, že velmi nízká nezaměstnanost může od příštího roku opět tlačit na rychlý růst mezd, a generovat tak proinflační tlaky,“ upozornil analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. V nové prognóze očekává zlepšení odhadu růstu ekonomiky letos ke třem procentům a ve čtvrtek zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu.
„Nadcházející zasedání bankovní rady se ponese v podobném duchu jako to poslední a doručí i stejný výsledek, tedy zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu. Aktualizovaná prognóza ČNB zcela jistě přinese citelné zlepšení výhledu na růst hrubého domácího produktu, což bude bankéře nabádat k rychlejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl i analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Ten zároveň očekává že jeden nebo dva členové rady se vysloví pro růst o 0,5 procentního bodu, zatímco pro sazby beze změny pouze jeden z členů rady. “ Většina se nakonec přikloní k růstu o 0,25 procentního bodu s odkazem na rizika spojená s novými mutacemi koronaviru a také s problémy v průmyslových dodavatelských řetězcích. Právě tyto překážky následně pravděpodobně odradí bankéře od dalšího zpřísnění politiky na zářijovém zasedání, a dojde k němu tedy znovu až v listopadu. Základní sazba by tak mohla letošní rok zakončit na úrovni jednoho procenta,“ odhadl.
„Očekáváme, že ČNB zvýší klíčovou sazbu o 0,25 procentního bodu, a myslíme si, že je to na místě. Samotný akt navýšení nebude pro trhy překvapením, neboť ho většina aktérů již zahrnula do svých očekávání. Zajímavé je srovnání s eurozónou, kde ke zvyšování sazeb zatím nedochází, což mimo jiné vede k posilování české koruny s negativním dopadem do českého exportu,“ řekl ČTK partner PwC Česká republika a expert na finanční trhy Jan Brázda.
(ČTK)
