Investice do riskantnějších a méně likvidních aktiv by finanční instituce podle fondu mohla oslabit a mít „hrozivé následky pro globální finanční stabilitu“, stojí v textu.
Pátrání po vyšších výnosech už vedlo na několika rizikových trzích k přemrštěným cenám. Podle MMF mezitím svým majitelům přestaly vynášet firemní a státní dluhopisy v celkové hodnotě 15 miliard dolarů (348 miliard Kč). Problém to podle agentury DPA představuje například pro německé firmy, které nabízejí životní pojištění. Jejich klienti totiž očekávají, že jim budou svěřené prostředky zhodnocovat i nadále, a tak se tyto společnosti uchylují k méně důvěryhodným investicím s delší dobou splatnosti, uvádí MMF.
S obavami hledí fond také na slabší globální růst, který přiměl hlavní světové centrální banky uvolnit měnovou politiku, a na stoupající zadlužení firem. Pokud by byla příští hospodářská krize jen z poloviny tak zlá jako ta poslední, ohroženo by mohlo být 40 procent všech firemních dluhů v osmi důležitých světových ekonomikách – mimo jiné ve Spojených státech, Číně a v některých státech Evropské unie. Podle MMF by se jednalo o celkem 19 miliard dolarů.
Nebezpečná slabá místa tvoří podle fondu obzvláště nebankovní poskytovatelé finančních služeb. MMF uvádí, že od dubna hrozby v této části finančního sektoru v USA a v EU narostly a vyzývá k posílení dohledu nad touto oblastí. Ale možné nebezpečí fond spatřuje i v přibývajícím zahraničním zadlužení rozvíjejících se trhů. Ve zprávě vyzval, aby byly plně zavedeny reformy finančního dohledu dohodnuté po finanční krizi.
(ČTK)
