„Nacházíme se nyní ve fázi, kdy země po celém světě prostě nemají prostor k udržování velmi uvolněných měnových politik, k udržování extrémně nízkých úrokových sazeb. Po celém světě vidíme vzestup inflačních tlaků,“ uvedla Gopinathová. Foto: iStock
MMF podle Gopinathové odhaduje, že nakažlivější varianta koronaviru, jako je omikron, by mohla přinést globální ekonomice dodatečné ztráty v rozsahu kolem 5,3 bilionu dolarů (téměř 120 bilionů Kč). To by znamenalo výrazný nárůst oproti dosavadnímu odhadu ztrát způsobených pandemií, který činí 12,5 bilionu dolarů (přes 280 bilionů Kč), píše Reuters.
Gopinathová rovněž upozornila, že centrální banky nyní vzhledem ke vzestupu inflačních tlaků nemají prostor k udržování měnových politik na mimořádně uvolněných úrovních. Centrální banky své měnové politiky v loňském roce výrazně uvolňovaly, aby tak zmírnily negativní hospodářské dopady pandemie.
„Nacházíme se nyní ve fázi, kdy země po celém světě prostě nemají prostor k udržování velmi uvolněných měnových politik, k udržování extrémně nízkých úrokových sazeb. Po celém světě vidíme vzestup inflačních tlaků,“ uvedla Gopinathová. „Takže si představte situaci, že by tato pandemie trvala delší dobu a delší by byly také výpadky v dodavatelských řetězcích, které zvyšují tlak na inflaci. A v takovém případě tu máme něco, čemu jsme se zatím vyhýbali, což jsou obavy ze stagflace,“ dodala. Stagflace je pojem pro stagnaci ekonomiky provázenou zvýšenou inflací.
Některé centrální banky již začaly měnovou politiku zpřísňovat. Česká národní banka například v červnu zahájila zvyšování úroků. Minulý měsíc zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jde o nejvýraznější zvýšení od roku 1997.
(ČTK)
