Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno zveřejnil databázi celosvětových dluhů, v níž zohlednil data o vývoji zadlužení z více než 190 zemí světa. V databázi fond zohledňuje jak vývoj dluhu soukromého, tak i veřejného.
MMF podle listu The Guardian poukázal na fakt, že od poslední krize nedošlo k žádnému snižování celkového dluhu. Naopak bylo v roce 2009 celosvětové zadlužení na 213 procent HDP a do dnešních dnů vzrostlo na 225.
Fond také podotkl, že v některých zemích došlo v letech během a bezprostředně po recesi z roku 2008 ke změně ve složení dluhu, když bylo množství soukromého dluhu nahrazeno veřejným.
Rostoucí tlak na dlužníky
V minulém týdnu oznámila Evropská centrální banka (ECB) jako jedna z posledních významných centrálních bank na světě svůj záměr vystoupit z režimu nákupu dluhopisů, což způsobí jejich menší podporu. ECB také přislíbila držet úrokové sazby beze změn minimálně do konce příštího léta, ale to zároveň znamená, že počínaje zářím příštího roku pravděpodobně zahájí zvyšování úrokových sazeb.
Těmito kroky dojde ke zvyšování tlaku na evropské dlužníky, jimž se tak financování dluhů začne prodražovat. Růst sazeb bude doléhat v první řadě na méně solventní dlužníky, v druhé řadě pak na ty vysoce zadlužené. A právě do druhé skupiny lze zařadit nejednu vládu evropské země v čele s Řeckem a Itálií.
Ke stejnému růstu víc dluhu
V době ekonomického růstu je zvyšující se zadlužení kompenzováno rostoucím HDP, čímž opticky dochází ke snížení dluhu v poměru k ekonomice. Tato berlička však, jak se zdá, může vzít také pomalu za své. Zveřejněná čísla z MMF totiž odhalují fakt, že k dosažení stejného růstu je potřeba stále většího objemu dluhu.
MMF proto vládám doporučuje začít se připravovat. Státy by tak měly buď dosáhnout přebytku hospodaření, nebo přinejmenším snížit deficity, aby tím své hospodaření připravily na možný budoucí ekonomický pokles.
(ska)
