Maďarská centrální banka se v červnu stala první centrální bankou v Evropské unii, která začala od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 zvyšovat náklady na úvěry. Zavázala se také, že učiní další kroky, aby zmírnila tlak na další růst cen. V červenci tak úroky zvýšila znovu, vždy to bylo o 0,3 procentního bodu.
Meziroční míra inflace v Maďarsku v červenci zpomalila na 4,6 procenta z červnových 5,3 procenta. Cílem maďarské měnové autority je držet inflaci v rozpětí dvě až čtyři procenta.
Banka uvedla, že týdenní objem nákupů dluhopisů bude od tohoto týdne snížen na 50 miliard forintů (3,7 miliardy Kč) z nynějších 60 miliard HUF. Dodala ale, že bude flexibilní v závislosti na nabídce a dalších podmínkách na trhu. Je tak připravena případně kdykoliv dočasně objem nákupů zvýšit, aby zachovala stabilitu na trhu.
Z 12 ekonomů v anketě agentury Reuters jich 11 očekávalo zvýšení základní sazby o 0,3 procentního bodu. Jeden analytik neočekával žádnou změnu sazeb. Z dlouhodobého hlediska analytici nyní očekávají, že do konce příštího roku základní úrok v Maďarsku stoupne na 2,4 procenta a do konce roku 2023 na 2,7 procenta.
Maďarsko stojí v čele zpřísňování měnové politiky v EU. Následuje ho Česká republika, když Česká národní banka na posledních dvou zasedáních zvýšila sazby a signalizovala, že v tom bude pokračovat. Ostatní členové EU mimo eurozónu, včetně Polska a Rumunska, navzdory sílícím cenovým tlakům zvyšování sazeb odkládají. Nízké úrokové sazby mají podpořit oživení ekonomik z pandemie, příliš uvolněná měnová politika však může způsobit prudký růst inflace, upozornila agentura Bloomberg.
(ČTK)
