„Pokud se předpokládá, že inflace poleví, což je nynější případ, nedává smysl reagovat zpřísňováním měnové politiky,“ prohlásila dnes Lagardeová na Evropském bankovním kongresu ve Frankfurtu nad Mohanem. „Takové zpřísnění by ekonomiku ovlivnilo, až když ten (inflační) šok odezní,“ dodala podle agentury Reuters.
Zpřísnění měnové politiky by podle Lagardeové omezilo příjmy domácností, které nyní čelí rostoucím nákladům na energie, jež pravděpodobně zpomalí hospodářský růst. „Za této situace by zpřísnění měnové politiky jen prohloubilo negativní dopady na ekonomiku,“ prohlásila šéfka ECB.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,1 procenta ze zářijových 3,4 procenta. Za růstem inflace stálo zejména prudké zdražování energií. Spotřebitelské ceny po celém světě navíc v poslední době tlačí vzhůru výpadky v dodavatelských řetězcích.
„Tato inflace je nežádoucí a bolestivá. Samozřejmě existují obavy ohledně toho, jak dlouho potrvá. My bereme tyto obavy skutečně vážně a vývoj pozorně sledujeme,“ uvedla Lagardeová. Potvrdila nicméně názor ECB, že za vzestupem inflace stojí z velké části mimořádné faktory, které by měly v příštím roce postupně zeslábnout.
V polovině prosince bude ECB rozhodovat o budoucnosti svých programů pro nákupy dluhopisů. Centrální banka už dříve signalizovala, že v březnu ukončí svůj nouzový pandemický program nákupů dluhopisů PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme), jehož celkový objem postupně zvýšila na 1,85 bilionu eur (zhruba 47 bilionů Kč).
Lagardeová dnes nicméně uvedla, že nákupy dluhopisů budou i pak důležité. „I po předpokládaném konci pandemické nouze bude důležité, aby měnová politika, včetně přiměřeného nastavení nákupů aktiv, podporovala hospodářské oživení a udržitelný návrat inflace k našemu dvouprocentnímu cíli,“ prohlásila.
(ČTK)
