„Bohatší země po celé generace sklízely přínosy nespoutaného znečišťování, často na úkor rozvojových zemí,“ citovala britského premiéra agentura Reuters. „A když se teď tyto země snaží rozvíjet své ekonomiky čistým, zeleným a udržitelným způsobem, máme povinnost je v tom podpořit, našimi technologiemi, našimi znalostmi a penězi, které jsme slíbili,“ pokračoval Johnson.
Odkazoval při tom na cíl vytyčený v roce 2009, podle kterého měly vyspělé ekonomiky do roku 2020 začít každoročně přispívat rozvojovým zemím na boj proti klimatickým změnám částkou 100 miliard dolarů. Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejněná v pátek ovšem ukazuje, že do roku 2019 se výše prostředků z veřejných i soukromých zdrojů nikdy nedostala nad 80 miliard. Kýžená hranice pak pravděpodobně nebyla dosažena ani loni.
„Ještě tam nejsme,“ připustil generální tajemník OSN Guterres po jednání na toto téma, kterého se účastnili zástupci asi 40 států. Dodal, že od partnerů slyšel „povzbudivá vyjádření“ ohledně dosažení stanoveného cíle. Podle zpravodajského webu Axios berou některé chudší země splnění slibu jako podmínku pro ohlášení nových, přísnějších cílů týkajících se omezování emisí skleníkových plynů.
Současná opatření v tomto směru nejsou dostatečná, řekl podle informací Reuters na jednání italský premiér Mario Draghi. Podtrhl tak závěr páteční analýzy OSN, podle níž by při dodržení současných národních cílů svět v roce 2030 produkoval o 16 procent emisí více než v roce 2010. Vědci přitom mají za to, že k odvrácení katastrofálních následků změny klimatu je potřeba 45procentní pokles.
(ČTK)
