V březnu loňského roku byla roční míra inflace stejná jako letos, v eurozóně činila 1,4 procenta a v EU 1,6 procenta. Nejnižší inflace byla v lednu v Portugalsku (0,8 procenta) a v Řecku (1,0 procenta). Na druhém konci spektra figuruje Rumunsko s inflací 4,2 procenta, Maďarsko s 3,8 procenta a Nizozemsko s 2,9 procenta.
Česká republika byla podle měření Eurostatu nad evropským průměrem, ceny se zde v lednu meziročně zvýšily o 2,6 procenta po růstu o 2,4 procenta v únoru.
V eurozóně nejvýrazněji přispěly k růstu inflace ceny energií, služeb, potravin, alkoholu a tabáku. Takzvaná jádrová inflace v březnu klesla na 1,0 procenta z 1,2 procenta v prosinci. Jádrová inflace nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií a je důležitým indikátorem pro měnovou politiku Evropské centrální banky (ECB).
ECB usiluje o to, aby se inflace v eurozóně pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka v prosinci ukončila program nákupů dluhopisů, kterým inflaci několik let podporovala. Do ekonomiky jeho prostřednictvím napumpovala 2,6 bilionu eur (66,79 bilionu Kč). Nadále však hospodářský růst a inflaci v eurozóně povzbuzuje nulovou základní úrokovou sazbou.
Na dosavadních minimech ECB nechala úroky i na zasedání v minulém týdnu. ECB si dává nyní přestávku, protože chce umožnit nedávno zavedeným stimulačním opatřením, aby začala v ekonomice fungovat správným způsobem.
Prezident ECB Mario Draghi potvrdil, že bankéři zvažují opatření, která by zmírnila dopad negativních depozitních sazeb na banky, a také hovořili o nových dvouletých levných úvěrech pro banky. Zatím je však podle něj příliš brzy na zveřejnění podrobností. „Potřebujeme další informace, které nám dorazí do června,“ řekl Draghi.
(ČTK)
