Řecký akciový trh si přitom loni vedl nejlépe nejen v Evropě, ale v celém světě, poznamenal server CNBC. Například akcie řecké banky Piraeus vzrostly o více než 250 procent, akcie National Bank of Greece přidaly 171 procent, akcie Alpha Bank 71 procent, zatímco akcie Eurobank zpevnily asi o 67 procent.
Investoři tak odmítli tezi, že zmíněné tři trhy jsou „příliš politicky nestabilní, příliš závislé na komoditách, příliš slabé ekonomicky, případně kombinace všeho uvedeného,“ uvedl investiční ředitel Russ Mould z britské investiční platformy AJ Bell. „Ukazuje se tím, že kupovat to, co je pohodlné, většinou není cestou k velkým ziskům,“ dodal.
Ačkoliv Řecko bylo po finanční krizi považováno za „nemocného muže Evropy“, teď se zdá, že otevřelo novou kapitolu. „Růst řecké ekonomiky v roce 2019 zrychlil, zejména díky obnově vládních výdajů a růstu investic spolu s příznivým výhledem exportu,“ řekla CNBC analytička Athanasia Kokkinogeniová z výzkumné společnosti DuckerFrontier.
Řecko loni ukončilo režim omezení pohybu kapitálu a vláda zavedla program s názvem Herkules, který má lidem umožnit rychleji splatit staré úvěry. Pomohla ale také Evropská centrální banka (ECB), která koncem roku v eurozóně obnovila nákupy dluhopisů. Aténám tím citelně klesly náklady na obsluhu dluhu. Proti předchozím letům ubylo i negativních zpráv.
V Rusku hlavní akciový index přidal asi 29 procent částečně díky tomu, že centrální banka pokračovala v uvolňování měnové politiky. „Rusko se dostalo z recese, pomohlo snižování úrokových sazeb a obezřetná měnová politika respektované šéfky centrální banky Elviry Nabiullinové,“ podotýká Mould. Centrální banka od června několikrát snížila základní úrokovou sazbu, naposledy v prosinci na 6,25 procenta.
Hlavní index akciové burzy v Miláně si loni připsal vysoký zisk navzdory tomu, že se Itálie dostala kvůli rozpočtovým pravidlům do sporu s Evropskou komisí a navíc byla nucena uspořádat předčasné volby. „Mnoho investorů západní Evropu odepsalo, zdůvodňovali to obavami kolem brexitu, obchodními válkami, slabými koaličními vládami, rostoucím zadlužením a zřejmou neschopností Evropské centrální banky zajistit růst a inflaci, o což ECB tak usiluje,“ řekl Mould. „Zdá se ale, že další snížení úroků a kvantitativní uvolňování od ECB přinesly Itálii další úlevu,“ dodal.
(ČTK)
