Červencový vývoj spotřebitelských cen v Číně nebyl pro analytiky překvapením. Průzkumy ukázaly, že v průměru experti očekávali meziroční pokles o 0,4 procenta. V červnu se index spotřebitelských cen meziročně nezměnil. Meziměsíčně ceny v Číně za červenec o 0,2 procenta vzrostly, zatímco v červnu o 0,2 procenta klesly.
Čína je od roku 2021 první zemí ze skupiny velkých světových ekonomik G20, která je v deflaci. Naposledy se v této situaci v srpnu 2021 ocitlo Japonsko, uvedla agentura Reuters. Čína zažila poslední období deflace na přelomu let 2020 a 2021.
Odborníci se obávají, že letošní období poklesu cen by mohlo být delší, a to kvůli problémům v hlavních odvětvích čínského hospodářství a vysoké nezaměstnanosti mezi mladými, píše agentura AFP. Narůstají také obavy, že Čína vstupuje do období mnohem slabšího růstu než dosud a že se vývoj v Číně bude více podobat vývoji v Japonsku. Na jeho slabý růst a de facto stagnaci cen i mezd od začátku 90. let se odkazuje jako na ztracené dekády.
Podle ekonoma Andrewa Batsona je hlavní příčinou „deflačního šoku“ krize v realitním odvětví. Výrazný pokles zaznamenal v červenci také vývoz a dovoz. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku na světě a dosavadní slabé oživení po pandemii podle ekonomů zvyšuje tlak na vládu, aby nabídla další podpůrná opatření.
„V případě Číny je čím dál více zjevný rozdíl mezi výrobou a službami. To znamená, že ekonomika poroste ve zbytku roku 2023 dvojí rychlostí, zvláště když se znovu objevují potíže kolem nemovitostí,“ řekl hlavní ekonom společnosti Natixis Gary Ng, který má na starosti oblast Asie a Tichomoří. „Také to ukazuje, že pomalejší oživení čínské ekonomiky, než jaké se očekávalo, není dost silné na to, aby vyrovnalo slabší globální poptávku a zvýšilo ceny komodit,“ dodal.
Desátý měsíc poklesu za sebou v červenci zaznamenal index výrobních cen, který se v meziročním srovnání propadl o 4,4 procenta. Přesto je to určité zlepšení ve srovnání s červnem, kdy index meziročně klesl o 5,4 procenta.
Deflace je opakem inflace a označuje pokles cenové hladiny. Většina ekonomů považuje deflaci za nebezpečnější pro vývoj ekonomiky než mírně rostoucí ceny. Spotřebitelé z ní sice na první pohled těží, protože mohou platit méně za zboží a služby, deflace však obvykle také vytváří tlak na zisky firem, což s sebou nese riziko snižování mezd a propouštění.
Peking si stanovil cíl mít za letošní rok míru inflace spotřebitelských cen kolem tří procent. Loni ceny meziročně vzrostly o dvě procenta.
Akcie na burzách v Číně po zveřejnění zprávy oslabovaly. Hlavní index CSI 300, který sleduje výkonnost tří set největších akciových titulů na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, obchodní den uzavřel se ztrátou 0,31 procenta na 3967,57 bodu.
(ČTK)
