EU27 se chce ve dvouletých rozhovorech soustředit v první řadě na klíčové prvky spořádaného britského odchodu a teprve později řešit novou podobu vzájemných obchodních vztahů. „Naší prioritou je minimalizovat nejistoty způsobené rozhodnutím Velké Británie pro naše občany, podniky a členské státy,“ uvedly včera členské země unie. Předseda unijních summitů Donald Tusk se před novináři zmínil o snaze minimalizovat náklady pro sedmadvacítku.
V dopise, kterým EU o záměru odejít oficiálně informovala, ale britská premiérka Theresa Mayová zdůraznila, že Londýn má zájem vedle konkrétního plánu na odchod země z unie dojednávat zároveň hned také podmínky budoucího partnerství. Zdůraznila, že bez takové dohody by se vzájemné obchodní vztahy po brexitu začaly řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO).
„S takovým scénářem by se EU i Spojené království vyrovnaly, ale je to výsledek, který si ani jedna strana nepřeje. Musíme proto tvrdě pracovat na tom, abychom se mu vyhnuli,“ napsala Mayová v dopise Tuskovi.
V dopise mimo jiné také uznala postoj ostatních zemí bloku o nedělitelnosti čtyř svobod souvisejících s jednotným trhem EU a uzavřela tak zřejmě dosavadní diskusi o možné pokračující britské účasti na něm.
Bude vůbec uzavřena dohoda?
Fabian Zuleeg ze Střediska evropské politiky (EPC) přitom míní, že dohodnout či alespoň předjednat budoucí obchodní a investiční dohodu mezi EU27 a Británií nebude v rámci dvouletého jednání o brexitu vůbec možné. „Uzavření takové dohody bude trvat řadu let a konkrétní vyjednávání bude moci naplno začít až poté, co Británie unii opustí,“ upozorňuje analytik.
Dojednat ovšem podle něj nebude snadné ani v takovém případě potřebnou přechodnou dohodu či dohody, neboť i ty budou muset vyhovovat 27 zbývajícím členům unie a europarlamentu, který bude mít nejspíš vlastní podmínky, třeba týkající se korporátních daní.
Britskou touhu po obchodní dohodě by podle Zuleega zcela zhatila situace, kdy by se vyjednávacím týmům nepodařilo využít dvouletého období pro dohodu o podmínkách brexitu. Analytik v této souvislosti upozornil především na výraznou finanční částku, kterou nejspíš bude EU po Londýnu požadovat na základě jeho dosavadních závazků a dohod.
Bez přesné částky
Přesná částka nebyla zatím oficiálně oznámena, mluví se ale o 50 až 60 miliardách eur (1,3 až 1,6 bilionu korun). „Dosažení dohody bez nějakých plateb je velmi nepravděpodobné. Koneckonců EU své požadavky neseškrtá jen proto, že se britské straně nelíbí. Ale bez dohody o podobě odchodu je jen malá šance na dojednání přechodného uspořádání či dlouhodobé obchodní smlouvy,“ varuje Zuleeg.
Přesnější postoj EU27 k tomu, jak, kdy a o čem přesně s Londýnem jednat, předloží Tusk v pátek. Členské země by jeho návrh politických vodítek měly potvrdit na mimořádném summitu 29. dubna. Evropská komise pak vypracuje konkrétní mandát, který po opětovném potvrzení 27 státy bude do praxe z evropské strany uvádět tým vedený někdejším eurokomisařem Michelem Barnierem.
(ČTK)
