Místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis prohlásil, že Kyjev bude muset před získáním peněz připravit plán poválečné rekonstrukce a reforem. Podle německého ministra financí Christiana Lindnera by se peníze věnované Ukrajině nemusely počítat do nových rozpočtových a dluhových pravidel, na nichž se chce EU letos shodnout.
Ministři financí dnes poprvé debatují o návrhu EK poskytnout Kyjevu zmíněnou částku, z níž by 33 miliard měly tvořit úvěry a zbytek granty. Kvůli jejich pokrytí chce komise zvýšit dlouhodobý rozpočet EU, do něhož mají státy přidat celkem 66 miliard, například také na výdaje spojené s migrací. K dodání nových financí do společného rozpočtu se však některé země stavějí skepticky a například maďarský premiér Viktor Orbán takový krok nedávno zcela odmítl. Konečné slovo v otázce zvýšení rozpočtu budou mít lídři unijních států, z nichž vzhledem k požadované jednomyslnosti může kdokoli návrh zablokovat.
„Očekávám jednomyslnou podporu pro další pomoc Ukrajině. Uvidíme, jak ji bude možné zapracovat do víceletého finančního rámce (rozpočtu),“ prohlásila před dnešní schůzkou španělská vicepremiérka a ministryně hospodářství Nadia Calviňová, jejíž země ministerským jednáním předsedá. Většina zemí EU včetně Česka se k uvolnění dalších peněz pro zemi čelící druhým rokem ruské agresi staví pozitivně, což dnes potvrdila řada ministrů.
„Ukrajina s námi může počítat pokud jde o finance,“ řekl Lindner, podle něhož se ovšem nedá očekávat zásadní zvýšení dlouhodobého rozpočtu. Státní tajemník maďarského ministerstva financí Tibor Tóth naproti tomu řekl, že Budapešť nejprve požaduje, aby komise vyjasnila, jak Ukrajina využívá dosavadní peníze získané od EU. Kyjev by také měl dokázat, že respektuje práva maďarské menšiny na Ukrajině, aby mohl peníze dostat, prohlásil Tóth.
Finance poskytnuté Kyjevu by se podle Lindnera neměly počítat do pravidel fiskální disciplíny, o jejichž nové podobě dnes ministři rovněž jednají. EU jejich platnost pozastavila kvůli covidové pandemii a krizi související s válkou na Ukrajině, chce se k nim však vrátit v nové podobě. Zatímco Německo spolu s řadou dalších zemí včetně Česka prosazuje návrat k co nejkonkrétnějším závazkům platným pro všechny, zejména jihoevropské státy chtějí volnější pravidla. Podle Calviňové hodlá dnes španělské předsednictví získat jasná vyjádření všech států, aby mohlo na podzim pokročit v přípravě finálního návrhu.
(ČTK)
