– OPEC je mezivládní organizace, která určuje limity těžby a ceny ropy svých jednotlivých členů a tím ovlivňuje světový trh. OPEC také koordinuje politiku členských států při vývozu ropy, soustřeďuje a publikuje informace o ropném průmyslu a organizuje technickou pomoc svým členům.
– Nejvyšším orgánem je Konference, která se schází alespoň dvakrát ročně obvykle na úrovni ministrů ropného průmyslu. V prvních pěti letech měla organizace sídlo ve švýcarské Ženevě, od té doby sídlí ve Vídni. Generálním tajemníkem OPEC je od roku 2016 Nigerijec Mohammed Barkindo.
– OPEC byla založena v září 1960 v Bagdádu za účasti Iráku, Íránu, Kuvajtu, Saúdské Arábie a Venezuely. V současnosti má 13 členských zemí.
– K zakládající pětici přistoupily Katar (1961), Indonésie (1962), Libye (1962), Spojené arabské emiráty (1967), Alžírsko (1969) a Nigérie (1971). Ekvádor (vstup v roce 1973) a Gabon (1975) z organizace vystoupily v roce 1992, respektive 1995. Obě země se ale do OPEC vrátily – Ekvádor v roce 2007, Gabon v roce 2016. Indonésie byla členem OPEC do roku 2008 a poté na několik měsíců v roce 2016. V roce 2007 přistoupila Angola, v roce 2017 Rovníková Guinea a v roce 2018 Kongo.
– Loni z organizace vystoupil Katar. Jako důvod uvedla taTo země záměr soustředit se na rozvoj plynárenského průmyslu a není motivován bojkotem ze strany sousedních států. Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn a Spojené arabské emiráty v červnu 2017 obvinily Katar z podpory terorismu, přerušily s ním diplomatické styky a vyhlásily proti němu dopravní a obchodní blokádu. Katar je jedním z nejmenších producentů ropy, ale zároveň je největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu (LNG).
– Letos kartel opustil Ekvádor, který svůj krok zdůvodnil touhou po zvýšení těžby ropy a tím i příjmů do státního rozpočtu. Ekvádor už v minulosti často nedodržoval kvóty stanovené těžařským kartelem.
– Loni v říjnu oznámil brazilský prezident Jair Bolsonaro, že si přeje, aby se jeho země připojila k OPEC. Vstupem Brazílie by ropný kartel po mnoha letech získal výrazného nového producenta, v brazilském ropném sektoru ale návrh vyvolal pochybnosti.
– Na území členských států OPEC se nachází 79,4 procenta zjištěných světových zásob ropy. Na světové těžbě ropy se podílejí z 44 procent.
– Lídrem mezi zeměmi OPEC podle produkce ropy je Saúdská Arábie, v celosvětovém měřítku této zemi patří v těžbě ropy druhé místo po USA. Třetí je Rusko. Saúdská Arábie také disponuje druhými největšími ověřenými zásobami ropy na světě po Venezuele a je největším exportérem ropy a ropných produktů. K největším konkurentům OPEC patří kromě Ruska a USA také Kanada a Čína.
– Politika členských států OPEC způsobila v 70. letech prudkým zvýšením cen ropy na světových trzích dvakrát tzv. ropný šok. První souvisel s jomkipurskou válkou, v níž Izrael v říjnu 1973 porazil arabské země. Ty v reakci na svou prohru uvalily embargo na vývoz ropy do USA a dalších kapitalistických zemí spřátelených s Izraelem. Druhý ropný šok zapříčinila v roce 1979 islámská revoluce v Íránu a začínající irácko-íránská válka.
– Oba ropné šoky přinesly zemím OPEC značné zisky. Současně však vedly k tomu, že se průmyslově vyspělé státy přeorientovaly na úsporná energetická opatření a na rozvoj těžby ropy v nových oblastech mimo OPEC, čímž dočasně snížily vliv kartelu.
– Za dobu fungování kartelu se jeho členské země dvakrát vzájemně vojensky střetly. Válka v letech 1980 až 1988 proti sobě postavila Irák s Íránem. V roce 1990 Irák pod vedením diktátora Saddáma Husajna napadl Kuvajt. Hořící ropná pole v Kuvajtu poslala cenu ropy ke 40 dolarům za barel. Mezinárodní pozici kartelu tehdy oslabily sankce OSN proti Iráku.
– V současné doně musí nejen OPEC čelit koronavirové krizi. V dubnu se ceny ropy propadly pod 16 dolarů za barel, tedy na nejnižší úroveň za 21 let. OPEC společně s dalšími partnery v čele s Ruskem sdruženými v skupinu OPEC+ od května kvůli negativnímu dopadu koronavirové krize na poptávku snížil těžbu o 9,7 milionu barelů denně, čímž se snažil podpořit ceny ropy. V srpnu se kartel a jeho spojenci dohodli na zmírnění redukce dodávek suroviny na trh a těžba v rámci OPEC meziměsíčně vzrostla o 950.000 barelů denně na 24,27 milionu barelů denně.
(ČTK)
