Co je potřeba v případě skonu rodinného příslušníka udělat s bankovním účtem, aby k němu měli pozůstalí přístup, ví 30 procent dotázaných. Osobní zkušenost s dědictvím má 65 procent Čechů. Třetina z nich přitom vnímá dědictví pozitivně. Nejčastěji zdědili majetek, a to v 67 procentech případů, i dluhy, což uvedlo šest procent oslovených.
Dědictví jako téma pro rodinnou diskusi přiznalo 35 procent respondentů. Zároveň 54 procent jich na téma dědictví v rodině dosud nehovořilo a hovořit nechce. Desetina otázky spojené s dědictvím chtěla konzultovat s odborníkem.
„Z našich hloubkových rozhovorů s klienty víme, že v případě úmrtí člena rodiny je nejvíce stresové se nečekaně ocitnout bez prostředků a přístupu ke společnému účtu. Přitom by stačilo se svým bankovním poradcem správně nastavit disponentská práva k účtu,“ uvedla manažerka finančního zdraví a zákaznické zkušenosti v České spořitelně Monika Hrubá.
Otázky ohledně dědictví Češi nejraději probírají v rodině nebo s rodinnými přáteli. Dělá to takto 61 procent dotázaných. S právníkem či notářem se radí 48 procent. Šest z deseti respondentů uvedlo, že buď ví, nebo si myslí, že ví, jak by měli postupovat s vyřizováním dědictví.
„Jen 13 procent respondentů si je jistých, jak se změní nastavení bankovních produktů v případě úmrtí vlastníka nebo spoluvlastníka bankovního produktu. Necelá polovina má sice nějaké tušení, co se bankovními produkty bude v případě úmrtí dít, ale 39 procent si buď není jisto, nebo netuší vůbec,” doplnila Hrubá.
Zpřístupněním účtu v případě úmrtí jeho majitele se zabývalo 16 procent Čechů. Zároveň téměř polovina lidí by se ráda dozvěděla víc informací, co přesně udělat, aby se pozůstalí dostali bez problému k účtu zesnulého majitele. „Klientům doporučujeme si na účtu nastavit disponenta. Tím zajistí, že se rodinní blízcí neocitnou náhle bez peněz,“ doplnila Hrubá.
Třetina Čechů přiznává, že nemá v rodině přehled o penězích, ale i závazcích typu půjčky, úvěry nebo pojistné smlouvy. Celkem 60 procent lidí buď netuší, nebo jen částečně ví, kde jejich blízcí mají smlouvy či dokumenty k bankovním a pojistným produktům.
Průzkum se věnoval i blížící se vzpomínce na zesnulé, lidově řečeno Dušičkám, které dodržuje 79 procent Čechů. Nejčastěji lidé v tomto období navštěvují své blízké nebo rodinu na hřbitově. Činí to 74 procent respondentů. Svíčku zapaluje 71 procent a věnec nebo květinu pokládá na hrob 53 procent oslovených.
Většina Čechů, a to 57 procent, utratí za svíčky, věnce či květiny v době Dušiček méně než 500 korun, 36 procent Čechů v rozmezí 501 až 1000 korun. Pro sedm procent přestavují náklady maximálně 2000 korun.
(ČTK)
