Drobní investoři stáli v červnu za 42 procenty objemu uskutečněných burzovních obchodů, zatímco loni v červnu je tvořili ze 34 procent. Účet k obchodování na domácím akciovém trhu má teď v Rusku přes 5,3 milionu lidí, což je v porovnání s lednem nárůst o 1,5 milionu, píše FT.
„Vidíme úplně jiné počty retailových investorů než kdykoli předtím,“ uvedl mluvčí moskevské burzy Andrej Braginskij. „Lidé hledají alternativy k úsporám a zhodnocování peněz,“ dodal.
Většina kapitálu pochází z bankovních spořicích účtů. Koncem roku má totiž vstoupit v platnost nová daň, která se dotkne 45 procent všech účtů. Prezident Vladimir Putin v březnu oznámil, že z úroků z vkladů nad jeden milion rublů (zhruba 300.000 Kč) se nově bude odvádět 13procentní daň na financování dopadů nemoci covid-19 na ekonomiku.
Za poklesem zájmu o odkládaní peněz na spořicí účty do bank stojí ale i centrální banka. Ta v červnu snížila základní úrokovou sazbu na postsovětské minimum 4,5 procenta. Ještě před pěti lety se peníze v ruských bankách úročily 17 procenty.
Výsledkem těchto opatření je nevídané oživení ruského akciového trhu, které kopíruje podobný vývoj ve Spojených státech, Británii a Číně. Podle FT by se tak mohlo změnit i celé fungování ruského trhu s akciemi. Ten byl dosud závislý na geopolitických změnách. Když jej ale zahraniční investoři v březnu začali v obavách z rizika houfně opouštět, byly to právě peníze domácích investorů, které pomohly zabránit většímu propadu cen, píše FT.
Podle šéfa finanční společnosti Tinkoff Olivera Hughese je toto navíc jen začátek. „(V zemi) je teď jenom něco přes pět milionů účtů, ale mohl by se počet obchodních účtů v Rusku brzy zvýšit na deset, 15 nebo 20 milionů? Jistě. Měly by,“ řekl. „Pro kapitálové trhy v Rusku je to velká vzpruha,“ dodává.
(ČTK)
