Přijímání stravenek obchodníkům i podnikatelům v pohostinství navíc způsobuje ztrátu až deset procent z tržeb, uvedla asociace. Podle Asociace provozovatelů poukázkových systémů (APROPOS) stravenky restauracím a obchodům ztrátu nepřinášejí, naopak jim zvyšují tržby.
AČTO proto přivítala návrh ministerstva financí, podle kterého by měl být zaveden tzv. stravenkový paušál. Zaměstnanec by dostával peníze na stravu přímo. Paušál by měl být alternativou k současnému režimu se stravenkami, který ale zůstane zachován. Odbory plán MF odmítají. Asociace hotelů a restaurací ČR záměr podporuje.
„Doplnění stávajícího stravenkového systému jiným, transparentnějším a méně komplikovaným benefitem, který by nevydělával na ostatních členech podnikatelské obce, je krok správným směrem,“ uvedl předseda AČTO Zdeněk Juračka.
Snížení, nebo zvýšení tržeb?
„Stravenky v žádném případě nepřinášejí restauracím a obchodům ztrátu deset procent. Naopak jim zvyšují tržby. Podle rozsáhlého průzkumu PPM chodí lidé se stravenkami do restaurací třikrát častěji než lidé bez stravenek. To je důvod, proč restaurace a obchody stravenky akceptují,“ řekla ČTK mluvčí APROPOS Eva Kubů.
Zavedení hotovostního paušálního příspěvku obchodníkům a restauratérům odpadnou podle AČTO zbytečné náklady na provize provozovatelům poukázkových systémů. Pro zaměstnavatele to bude podle asociace také finanční i administrativní úspora. „A tudíž lze oprávněně dovozovat, že dojde ke zvýšení využívání tohoto benefitu. Pozitivní dopad bude mít taková úprava i na příjem do státní pokladny, neboť zisky provozovatelů poukázkových systémů odcházejí do zahraničí,“ uvedla AČTO.
Kubů ovšem upozornila, že provize se platí z celé částky stravenky včetně DPH, ale neplatí se z hotovosti, kterou restauraci uživatel zaplatí nad rámec hodnoty stravenky. „V průměru je to dalších 26 procent nad hodnotu stravenky. Z tohoto pohledu je placená provize naprosté většiny restaurací nižší než pět procent z celkových tržeb, které jim přinesou uživatelé stravenek,“ uvedla.
Dále upozornila, že na trhu existuje řada dalších firem, které se restauracím snaží přivádět zákazníky, například slevové portály nebo firmy rozvážející jídlo. „Za své služby si účtují řádově desítky procent, tedy mnohonásobně více než stravenkové firmy. Každá restaurace se může svobodně rozhodnout, s kým bude spolupracovat, aby jí to dávalo komerční smysl,“ dodala Kubů.
Negativa současných stravenkových systémů podle Asociace hotelů a restaurací a Asociace českého tradičního obchodu:
– přijímání stravenek obchodníkům i podnikatelům v pohostinství způsobuje ztrátu až deset procent z tržeb (provize + administrativní poplatek + DPH ze zaplacené částky)
– obvyklá provize stravenkových společností často překračuje i pět procent
– vytváření nadbytečného konkurenčního prostředí
– náklady spojené s provozováním systémů hradí obchodníci a podnikatelé v pohostinství a zaměstnavatelé poskytující svým zaměstnancům stravenky
– platba stravenkami váže finanční prostředky, což je zejména pro malé nezávislé obchodníky výrazná komplikace
– vytváření druhé měny ve státě, navíc s omezenou platností
– tři dominantní vydavatelé stravenek mají fakticky monopol na udělování daňové úlevy od státu
– zpracovávání stravenek vytváří další administrativní zátěž i zátěž personálu
– počet ročně vydaných stravenek je cca 300 milionů kusů, což představuje nemalou administrativní i ekologickou zátěž
– stravenky mají omezenou dobu použitelnosti a v případě jejich expirace představuje nominální hodnota stravenky čistý zisk pro jejího vydavatele. Odhaduje se, že stravenkové společnosti dokážou až třetinu svého zisku vygenerovat na propadlých stravenkách
– vydavatelé stravenek proplácejí pouze stravenky, které nejsou poškozené a u nichž není znehodnocen čárový kód. V případě, že dojde k poškození stravenky, znamená to pro obchodníka ztrátu 100 procent nominální hodnoty stravenky, na rozdíl od např. poškozené bankovky, kterou je možné předat do ČNB.
Zdroj: AČTO
(ČTK)
