V účastnických fondech doplňkového penzijního spoření loni za tři čtvrtletí přibylo 107 000 účastníků, celkem si jich spořilo na konci září 1,246 milionu. Objem jejich příspěvků vzrostl na 71,8 miliardy Kč.
Ke 30. září 2020 bylo registrováno 31 účastnických fondů. Za poslední rok tak přibyly tři nové. Nejvíce byly loni mezi účastnickými fondy zastoupeny ty s konzervativní strategií, v jejichž portfoliích dominují kvalitní vládní dluhopisy a nástroje peněžního trhu, případně deriváty pro zajištění rizik. Zisk přinesly loni všechny a rozdíl ve výkonnosti se pohyboval od 0,45 do 3,79 procenta. Rozptyl v celkové výkonnosti za posledních osm roků je od téměř dvou procent do 16,47 procenta.
Portfolia fondů s vyváženou investiční strategií obsahují od 30 do 45 procent akcií. I zde byl rok 2020 pro všechny ziskový. Rozdíly v celkové výkonnosti za posledních osm let jsou výrazné v rozmezí 14,50 až 27,44 procenta.
V kategorii nejrizikovějších účastnických fondů, jejichž aktiva tvoří z 65 až 100 procent akciová složka, vykázaly dva z nich loni ztrátu. V jejich celkové výkonnosti jsou značné rozdíly, od 15,32 po 69,43 procenta za osm let.
„Při porovnání jednotlivých skupiny účastnických fondů podle průměrné hodnoty nominální výkonnosti v posledních osmi letech zjistíme, že se dlouhodobá solidní výkonnost pojí s vyšší rozkolísaností. Akcie tak v posledních osmi letech fungovaly učebnicově, tedy na principu, že vyšší zisk je vykoupen vyšším rizikem, respektive vyšším kolísáním hodnoty,“ uvedl analytik Freedom Financial Services Robert Novoměstský.
Kategorie těch méně rizikových dosáhly ročního zhodnocení v průměru kolem jednoho procenta, zatímco ty nejrizikovější skoro pět procent. Pokud jde o celkové zhodnocení za období 2013 až 2020, nejméně rozkolísané účastnické fondy se blíží celkovým šesti procentům. Zatímco fondy, jejichž hodnota kolísá nejvíce, mají na dohled v průměru padesátiprocentní zhodnocení, dodal Novoměstský.
Na uvedená čísla je podle něj nutné pohlížet optikou reálného zhodnocení po započtení inflace. Analýza vychází pro ilustraci loňského roku z inflace za posledních 12 měsíců k listopadu 2020, která činí 3,2 procenta. To loni nepřekonalo 20 účastnických fondů z celkových 31. Účastnické fondy, které mají historii od roku 2013, nedokázaly porazit inflaci v 11 případech ze 23.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
(ČTK)
