Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že českou ekonomiku brzdí spotřeba domácností, v poslední době se k ní přidává i slábnoucí zahraniční poptávka kvůli hospodářským potížím v Německu. Díky opadnutí současné vysoké inflace by podle Horské příští rok měly začít růst reálné mzdy, což spotřebu domácností podpoří, ve druhé polovině roku by mohla oživit i zahraniční poptávka.
„Překonání předcovidové úrovně (HDP) čekáme nejdřív ve druhém kvartálu,“ podotkla Horská. Česko je jedinou zemí Evropské unie, kde se HDP zatím nevrátil na úroveň roku 2019 před pandemií covidu-19.
Meziroční inflace v lednu bude podle analytiků Raiffeisenbank jednociferná a začínat čtyřkou, prognóza je tak pesimističtější než ČNB. Průměrná celoroční inflace by měla být 3,4 procenta, v roce 2025 by měla klesnout na 2,4 procenta.
Ve srovnání se zeměmi visegradské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by Česko mělo mít příští rok druhý nejslabší růst HDP po Slovensku, jehož ekonomika vzroste o 1,5 procenta. V Polsku analytici Raiffeisenbank čekají růst 2,7 procenta, v Maďarsku tři procenta. Naopak inflace by v Česku měla být nejnižší ze zemí visegradské skupiny. Na Slovenku se očekává celoroční růst cen o 5,2 procenta, v Polsku o 5,3 procenta a v Maďarsku o 5,8 procenta.
Horská uvedla, že z dlouhodobého pohledu Česká ekonomika přešlapuje na místě a potřebuje najít nový model hospodářského růstu. Klíčové by podle ní bylo posílení sektorů s vyšší přidanou hodnotou a s finální produkcí. Rozvoj těchto oborů ale komplikuje napjatý trh práce, kdy nízký počet nezaměstnaných dostatečně nemotivuje k rekvalifikacím pro nové obory.
(ČTK)
