„Například v USA patří údaje o nezaměstnanosti mezi nejdůležitější makroekonomické statistiky pro akciové trhy, obchodování s dolarem i trhy s dluhopisy. Právě kvůli významu ekonomických dat a zajištění stejných podmínek pro všechny se používají předem oznámené kalendáře publikace dat a embargo pro tiskové agentury, aby nenastal dřívější únik informací,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Český statistický úřad tuto praxi používá, bylo by podle něj vhodné, aby podobná opatření u citlivých dat dodržovala také ministerstva.
„Pravidla jsou pro všechny. Jsou proto, aby se dodržovala,“ souhlasil analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Kalendář zveřejňování dat existuje proto, aby úřady a instituce, účastníci finančních trhů, novináři i veřejnost měli stejné podmínky a nemuseli neustále sledovat Facebook, Twitter a televizi, kdy který ministr něco zveřejní, dodal.
Úřad práce statistiky nezaměstnanosti za skončený měsíc zveřejňuje vždy šestý pracovní den následujícího měsíce. Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že čísla z úřadů má ministerstvo k dispozici mnohem dříve, neměl by tedy být problém kalendář upravit.
Resort práce po nástupu koronavirové krize začal data o nezaměstnanosti uvolňovat dřív. Část dubnových výsledků oznámila Maláčová 4. května, úřad práce dodržel obvyklý termín. Květnové údaje měl zveřejnit v pondělí 8. června, resort ohlášení uspíšil. Úřad práce data vydal dnes v 10:30, o půl hodiny dřív je oznámila ministryně. Míru nezaměstnanosti uvedla ale už ve čtvrtek ve Sněmovně, která jednala o vládní pomoci kvůli epidemii.
Podle tiskového oddělení ministerstva šéfka resortu sdělila poslancům míru nezaměstnanosti k 29. květnu, a to jen několik hodin před oficiálním zveřejněním. „Šlo současně o jediný údaj z několika desítek dalších relevantních údajů k nezaměstnanosti. V tomto případě šlo navíc o hodnotu, která byla v celkovém kontextu pouze nepatrně odlišná oproti hodnotě za předcházející měsíc duben,“ uvedlo ministerstvo.
Podle ředitele společnosti Starteepo Františka Bostla vláda nejenže neumí s daty pracovat a vyhodnocovat je, ale i zveřejňováním zvyšuje nejistotu v nervózní situaci. Podle něj se pohled ratingových agentur či velkých západních investorů na ČR může měnit k horšímu. „Poslední roky se svým počínáním vzdalujeme vyspělým západním ekonomikám a více se přibližujeme rozvíjejícím trhům z východu. To může vést k horšímu přístupu k financování státu, a tím pádem k nárůstu nákladů státního dluhu, který nyní významně vzroste,“ podotkl Bostl.
Poukázal i na vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO). Podle Bostla při prezentaci plánovaného hospodaření státu na zahraniční investory působí jako náhodný generátor čísel. „Byť je situace ohledně koronaviru nepřehledná, stát selhává ve sběru dat, a tím pádem nemůže činit adekvátní a správná rozhodnutí, natož je prezentovat. To podrývá stávající pozici ČR na finančním trhu,“ uzavřel.
(ČTK)
