Zahraniční dividendy jsou vyplácené po předchozím zdanění u zdroje, a to lokální sazbou daně. Ani tak se však nevyhnou následné 15procentní české dani. Cesta k její refundaci je však natolik byrokraticky spletitá, že ji málokdo zvládne sám a selhávají na ní i běžní účetní. Trh není harmonizovaný a zamezení dvojímu zdanění podléhá bilaterálním smlouvám jednotlivých států. Pro každý stát funguje zcela jiný postup a z něj vyplývající nutnost jednat s lokálními úřady ze země emitenta, uvedla RSM.
Odhadnout, kolik právnických nebo fyzických osob se nakonec dvojímu zdanění nevyhne, není podle RSM jednoduché. Až polovina klientů, kteří s prosbou o pomoc přichází, původně netušilo, že takový problém existuje. Část klientů pak přiznává, že s ohledem na byrokratickou složitost na zamezení dvojího zdanění rezignovala.
„Například u dividend z Rakouska je aplikována sazba daně 27,5 procenta u zdroje, u německých akcií to je 26,375 procenta, u polských 19 procent,“ uvedl Tomáš Livora z RSM. Problémem zároveň je to, že na skutečnost majitele akcií nikdo aktivně neupozorní. Je tedy skutečně čistě na něm, jestli o daň sraženou nad rámec smlouvy o zamezení dvojího zdanění požádá, či nikoli. O navrácení peněz je možné žádat ihned, jak je daň sražena. Maximální délka lhůty je pak rozdílná a opět závisí na rozhodnutí jednotlivých zemí a vzájemných smlouvách.
V letošním roce si na problém dávají jednotlivci i firmy větší pozor, což podle ní potvrzuje i počet žádostí o asistenci, který se v oblasti dvojité srážkové daně meziročně zvýšil o 25 procent. Chybějící harmonizace uvnitř EU tvoří zásadní překážku pro to, aby se evropské akcie mohly vyrovnat v oblibě například těm ze Spojených států,“ podotkla.
Evropská komise již skoro před rokem představila návrh pro harmonizaci systému v oblasti srážkových daní. Horizont jeho zavedení do národních legislativ je však ještě poměrně vzdálený. Pokud by návrh prošel Radou Evropské unie a posvětil ho Evropský parlament, bude to nejdříve 1. července 2027.
(ČTK)
