„Zlato však v tomto ohledu není tak účinné, jak si mnozí myslí. Změna měnového režimu kupodivu snížila schopnost zlata zajistit se proti inflaci,“ informoval v těchto dnech odborný server Investing.com v článku, jehož autorem je investor Seth Levine ze společnosti Foundry Group.
„Mám pochopení pro býčí argumenty ve prospěch zlata. V době psaní tohoto článku mám část zlata ve svém vlastním portfoliu. Údaje však nepodporují jeho účinnost jako zajištění proti inflaci, jak jsem se domníval,“ napsal Levine.
„Nezdá se mi, že by zlato chránilo před růstem spotřebitelských cen. Spíše se zdá, že má jiné hodnotové faktory. Ve skutečnosti to není žádné překvapení. Vztah zlata k penězům se změnil. Proto se změnil i jeho vztah k inflaci,“ domnívá se Seth Levine.
Historická ochrana zlata
V historii existuje nespočet zpráv o znehodnocování měny. Králové, císaři a vlády všeho druhu běžně hledali ve svých měnách prostředky k financování svých výdajů. Namísto zvyšování daní, prodeje majetku nebo drancování cizích zemí vlády jednoduše znehodnotily své měny. Prostřednictvím inflace ukradly občanům a věřitelům jejich vytoužené bohatství na války, paláce, důchody a úplatky.
PSALI JSME: Neselhal zlatý standard, ale politika, říká bývalý šéf Fedu Alan Greenspan
Například římský denár – standardní stříbrná mince říše po téměř 500 let – byl císaři neustále znehodnocován. Téměř čistá stříbrná mince za Nerona v roce 64 n. l. obsahovala v roce 300 pouhých pět procent.
Spojené státy kdysi nafoukly dolar v rámci zlatého standardu. Zákon o zlatých rezervách z roku 1934 schválil téměř 40% snížení jeho hodnoty z 20,67 dolaru za trojskou unci na 35 dolarů. Existuje ale i mnoho dalších příkladů, kdy vlády plnily své pokladny prostřednictvím inflace.
Například Římané, počínaje císařem Neronem v roce 64 n. l. neustále znehodnocovali své stříbrné mince, až na konci 3. století n. l. v nich nezbylo téměř žádné stříbro.
„Každá měnová inflace byla krádeží. Panovníci kradli drahé kovy z oběhu, aby je použili pro své vlastní účely. Občané však nebyli zcela bezmocní. Šťastlivci mohli ukládat bohatství do drahých kovů, a nikoliv do měny náchylné k devalvaci,“ připomíná Seth Levine.
PSALI JSME: Inflace: Násilná jako zloděj a smrtící jako nájemný vrah
Kovy byly podle něj dokonalým zajištěním proti inflaci, protože tvořily hodnoty měn, za které lidé skutečně obchodovali. Lidé například neobchodovali s denáry, ale s obsahem stříbra v nich. Snížení obsahu kovů v měnách (neboli zákonná směnitelnost, pozn. aut.) tedy snižovalo hodnoty měn, nikoli drahých kovů.
„Jinými slovy, kovy, nikoliv měny, byly v těchto příkladech skutečnými měnovými standardy, podle nichž lidé měřili ekonomickou hodnotu. Dnes tomu tak není,“ tvrdí Levine.
Zlato již nechrání před inflací
Primárním investičním využitím zlata je zajištění portfolia proti riziku inflace. Údaje však tuto tezi jednoduše nepotvrzují jako opodstatněnou. Cena zlata slabě koreluje s běžnými měřítky inflace a v dnešní době je mnohem volatilnější, uvádí web Investing.com.
Cena zlata se podle Levina jen málo podobá dnes v Americe nejoblíbenějšímu ukazateli inflace – Indexu spotřebitelských cen (CPI). Účinné zajištění proti inflaci by se podle něj pohybovalo (téměř) v souladu s inflací. „Mělo by růst a klesat spolu s inflací. Pohyby ceny zlata však takové nejsou. Jsou volatilnější a většinou se pohybují nezávisle na inflaci, zřejmě pod vlivem jiných faktorů,“ vysvětluje Levin.
PSALI JSME: Cena zlata po zprávě o vysoké inflaci v USA vystoupila na pětiměsíční maximum
Vztah zlata k penězům se změnil
To vše je na první pohled docela záhadné. „Jak může být zlato odděleno od inflace? Proč je naše moderní zkušenost tak odlišná od té historické? Důvodem je podle mého názoru změna definice – jak u peněz, tak u inflace,“ říká Seth Levine.
Po většinu historie, jak zdůrazňuje, byly definovány měnové standardy. Nejznámějším příkladem jsou režimy drahých kovů, i když existovaly i jiné. Kdysi bylo 20,67 amerického dolaru definováno jako unce zlata; římský denár byla mince, která obsahovala 4,5 gramu stříbra. Ačkoli lidé nejčastěji používali měny – prostředek směny – ve skutečnosti obchodovali s těmito drahými kovy, které byly (implicitními) standardy pro měření hodnoty.
Vlády tak znehodnocovaly měny (a vytvářely inflaci, pozn. aut.) tím, že snižovaly obsah drahých kovů (nebo jejich směnitelnost). Zatímco měnové standardy se měnily (tj. množství kovového obsahu v každé měnové jednotce), hodnoty kovů se samozřejmě neměnily. Ceny se tedy v měnovém vyjádření zvýšily. V cenách drahých kovů však zůstávaly (relativně) konstantní. Přímé vlastnictví zlata tedy chránilo před inflací.
„Dnes však máme režimy tzv. fiatových peněz,“ píše Levine a dodává: „Z definice neexistují žádné měnové standardy. Dolar nemá žádnou kodifikovanou hodnotu. Spíše má hodnotu, jakou si vydělá v obchodě. Inflace v klasickém smyslu tedy není možná.“
PSALI JSME: Zlato a měnová politika „říše podvodu“
Podle Levina neexistuje žádný měnový standard, který by bylo možné měnit. Používání změny indexu spotřebitelských cen (nebo jiné ekvivalentní metody) jako měřítka inflace je podle něj nedokonalým řešením.
Bez své zvláštní role je podle něj zlato jen dalším „tvrdým aktivem“, jako jsou nemovitosti, obilí nebo umění. Tisk peněz ze strany států by sice mohl zvýšit tržní cenu zlata, ale není jisté, že to tak musí být. Pokud Federální rezervní systém (centrální banka USA, pozn. red.) vyčaruje více dolarů, tyto nové dolary (nejprve) ovlivní ceny tam, kde jsou utraceny (nebo těmi, kdo na to reagují), domnívá se Levine.
Cena zlata se podle něj může, ale nemusí změnit: „Tím se liší od zlatého standardu, kde se jeho cena musí – podle definice – měnit přesně!“
Pokud není zlato zajištěním, je bezcenné?
„Zlato již možná nezajišťuje inflaci tak účinně, jako za dob zlatého standardu, ale stále může mít investiční hodnotu,“ myslí si Seth Levine.
PSALI JSME: Čeká nás devalvace měn. Držte zlato, radí Lawrie Williams
Studie společnosti Artemis Capital Management zjistila, že zlato za posledních 48 let od 5. srpna 1971, kdy (americký prezident) Nixon zrušil vazbu na směnitelnost amerického dolaru, překonalo na základě zhodnocení ceny akciový trh. Jejich ideální portfolio obsahuje alokaci do „barbarského kovu“ kvůli jeho velkým a nekorelovaným výnosům.
Zlato hraje v portfoliích také roli uchovatele hodnoty a nejlépe si vede, když jsou „reálné výnosy“ záporné a klesají. Reálný výnos je výnos aktiva bez vlivu inflace. Běžně se vypočítává odečtením míry inflace od fiktivního výnosu státního dluhopisu.
„Vzhledem k tomu, že držba zlata stojí peníze prostřednictvím poplatků za skladování, mnozí dávají přednost uložení svého bohatství do státních dluhopisů. Záporný reálný výnos však znamená, že tento výnos je iluzorní. Inflace snižuje hodnotu investorů. Proto státní dluhopisy v takových scénářích ztrácejí nákladové výhody a tržní podíly ve prospěch zlata,“ vysvětluje Levine.
A dodává: „Abych byl upřímný, nejsem si jistý, jak velká část hodnoty zlata je způsobena jeho odkazem zajištění proti inflaci, než realitou. Budoucí výkonnost zlata se tak může odchylovat od jeho minulosti. Podle mého názoru je užitná hodnota konečným zajištěním proti inflaci.“
PSALI JSME: Bank of America: Unce zlata bude napřesrok za 2049 dolarů
Seth Levine se domnívá, že nabídka a poptávka přirozeně upravují ceny, i když se peněžní zásoba nafukuje: „Zlato by tedy mělo, stejně jako jakákoli jiná držba nezaložená na měně, poskytovat určitou ochranu z těchto důvodů. Nicméně jsem si méně jistý, že je to nejlepší, nebo jediná volba.“
Další vysoce vybroušené investiční teze
„Mnoho lidí investuje do zlata kvůli jeho výhodám ochrany proti inflaci,“ říká Levine a dodává, že historie je plná případů, kdy vlády nafoukly své měny kvůli osobním ziskům. Vlastnictví zlata bylo spolehlivou obranou proti takovým krádežím.
Vztah zlata k penězům se však podle něj změnil. Jeho hmotnost prý již neurčují peníze. „Bez této zvláštní role je zlato pouze dalším aktivem. Jeho cena nyní podléhá zákonům nabídky a poptávky. Zlato tedy již nezajišťuje inflaci tak dokonale, jako dříve,“ domnívá se Seth Levine.
Zlato však podle něj stále může zhodnocovat investiční portfolia: „Jeho volatilní cena a nekorelované výnosy jsou pro některé atraktivní vlastnosti. Kromě toho podle mého názoru stále chrání před inflací díky své užitné hodnotě ve šperkařství, průmyslovém využití a podobně; jen méně, než dříve.
PSALI JSME: Milton Friedman by teď nakupoval zlato
(luk)
