Alan Greenspan upozornil, že USA zoufale potřebují podpořit zchátralou infrastrukturu, ale kvůli vysokému zadlužení si to nemohou dovolit. Infrastrukturní investice by totiž musely být financovány z veřejných rozpočtů. V tom je ale podle respektovaného ekonoma velký zádrhel, protože Spojené státy dusí vysoké zadlužení na úrovni 100 % hrubého domácího produktu (HDP). To investice do infrastruktury, které by se časem samy zaplatily, znemožňuje.
„Pokud by platil zlatý standard, nikdy bychom nedospěly do pozice tak extrémního zadlužení. Je to způsob, jak zajistit, že se fiskální politika nikdy nevymkne z rukou,“ uvedl Greenspan v rozhovoru a doplnil, že zlatý standard by zavedl „silný měnový řád, a to dokonce i s nekrytou měnou.“
Nepohodlné boty
Greenspan konstatoval, že po první světové válce si žádná evropská země nedokázala představit „ponižující znehodnocení své měny vůči dolaru“. Avšak vzhledem k různé míře důsledků války na ekonomiky různých evropských států nebylo možné zachovat předválečný směnný kurz.
Jako příklad uvedl Velkou Británii, která v roce 1925 obnovila zlatý standard ve stejném směnném kurzu libry k dolaru jako před válkou, což na britských ostrovech vyvolalo několik deflací…
„Dnes je rozšířený názor, že zlatý standard 19. století nefungoval. Myslím, že to je jako nosit špatnou velikost bot a tvrdit, že jsou ty boty nepohodlné. To, co selhalo, nebyl zlatý standard, ale politika,“ uvedl v rozhovoru Greenspan.
Ekonomická aktivita klesá
Ekonomická aktivita v rozvinutém světě podle bývalého šéfa Fedu klesá úměrně se stárnoucí populací. V USA nyní odchází do důchodu tzv. generace babyboomers, tedy silné ročníky 50. a 60. let, a vládě tím rostou výdaje.
„Růst vládních výdajů, zejména pak důchodů, destabilizuje finanční systém. První věc, kterou musíme udělat, je zvýšit věk odchodu do důchodu. To by výrazně srazilo výdaje,“ domnívá se Greenspan.
Věk odchodu do důchodu ve výši 65 let se však od dob jeho zavedení prezidentem Rooseveltem v roce 1935 prakticky nezměnil. Výrazně se však od té doby prodloužila doba dožití. Tato složka vládních výdajů tak již dnes převyšuje hrubé domácí úspory.
Pokles investiční aktivity
Vysychání prostředků, které běžně slouží k financování investic, se podle Greenspana projevuje poklesem investiční aktivity a klesajícímu HDP v celosvětovém měřítku. V posledních pěti letech proto rostla produktivita práce o pouhé půl procento ročně, což je čtvrtina růstu předchozích let.
„To je velký rozdíl, který se úměrně odráží v hrubém domácím produktu i životním standardu lidí. S poklesem produktivity totiž zpomaluje celý ekonomický systém. To vyvolalo zoufalství a následný nárůst populismu od brexitu po Trumpa. Populismus ale není filozofie ani koncept jako socialismus nebo kapitalismus,“ uvedl Greenspan. „Spíš je to nářek z bolesti, kdy lidé křičí: Udělejte něco, pomoc!“
Vysoká inflace zvýší cenu zlata
Greenspan dále upozornil, že stoupá riziko prudkého růstu inflace. Prakticky plná zaměstnanost, totiž už nyní tlačí na růst mezd, což povede k všeobecnému růstu nákladů. Z druhé strany téže mince se začíná výrazněji projevovat velký nárůst peněžní zásoby, jež americká centrální banka vytvořila v reakci na hypoteční krizi z roku 2008. Tyto peníze totiž neustále přikládají pod kotel rostoucí poptávce.
„Významný nárůst inflace nakonec zvýší cenu zlata. Investiční zlato je nyní pojistka. Není pro krátkodobý zisk, ale pro dlouhodobou ochranu,“ konstatoval Greenspan.
(ska, red)
