Každý rok mezi červnem a srpnem má zlato tendenci vstupovat do sezónní stagnace, protože léto je obdobím s menšími cenovými výkyvy kvůli nižším objemům obchodování a také proto, že přes léto se toho v politice a byznysu obvykle méně děje, je méně ochoty zabývat se riskantními obchody, prostě si mnozí užívají prázdniny, což přináší i absenci nových cenových podnětů.
Navzdory sezónní stagnaci se hlubší faktory podporující zlato nemění. Nějaký zásadní propad ceny by proto neměl hrozit. O jaké faktory jde? Federální dluh USA už překročil 37 bilionů dolarů, zatímco se od začátku roku „natisklo“ 1,2 bilionu dolarů, což je dobrá i špatná zpráva. Větší množství peněz může oživit ekonomiku, ale také může zvýšit inflaci.
Dobře nepůsobí ani umanutost Donalda Trumpa po snižování úrokových sazeb a vyhrůžky americké centrální bance. Zcela se také rozpadl obvykle nepřátelský vztah mezi zlatem a úrokovými sazbami, kdy zlato zdražovalo, když sazby klesaly. V poslední době ale sazby neklesaly a cena zlata přesto šla nahoru.
Novým zásadním fenoménem se totiž staly nákupy centrálních bank a také nabídka a poptávka zejména menších investorů. Dokonce se vytvořil celosvětový paradox, kdy se Západ začal zlata zbavovat a Východ naopak své investice rekordně navyšuje.
Jak píše portál yahoo!finance, je to známkou toho, že investoři na opačných stranách světa mají odlišné názory na světovou ekonomiku. Američané si myslí, že na zlatu už víc nevydělají, navíc klame jeho nominální cena v dolarech, tak ho prodávají, zatímco opatrní Číňané zvýšili poptávku o 12 % a Jižní Korea, Singapur, Malajsie a Indonésie vykázaly nárůst dokonce o víc než 30 %, jak uvádí agentura Bloomberg.
Co s tím? Obecná rada zní: Kdo si myslí, že je svět v pořádku, ať do zlata už neinvestuje. Kdo má opačný názor, ví co má dělat.
Rudolf Marek
