V polovině srpna zlatý skvost oficiálně převzalo Přírodovědné muzeu ve Vídni (NHM), kde ho okamžitě vystavilo a v budoucnu ještě podrobněji prozkoumalo.
„Takové předměty můžete najít jednou za sto let,“ říká v pořadu Věda rakouské veřejnoprávní televize ORF Murat Yasar ze Spolkového památkového úřadu, který měl po palcem konzervaci a restaurování pokladu.
Předměty rakouští archeologové vykopali v březnu 2020, na začátku první uzávěry během pandemie covidu-19, což také vedlo k určitému zpoždění při výzkumu. Nyní četné analýzy dodaly nálezu ještě větší lesk i význam.
PSALI JSME: Archeologická senzace: Zlato na sponu dorazilo do Německa z Anglie před 3 800 lety
Zlato od Krakonoše
Analýzy zlatého pokladu poskytly pozoruhodné podrobnosti. Nejde o vytěžené zlato, ale o tzv. říční zlato sesbírané v tekoucích vodách.
„Říční zlato teoreticky mohlo pocházet i z Dunaje. V tomto případě však pochází z českých Krkonoš, zhruba z dnešního pohraničí Německa a České republiky,“ vysvětluje Karina Grömerová, ředitelka prehistorického oddělení NHM, která se na výzkumu zlatého pokladu významně podílela.
Místo původu zlata a místo nálezu předmětů od sebe dělí asi 400 kilometrů. Podle Grömerové proto zlatý poklad z Ebreichsdorfu jednoznačně potvrzuje, že již před více než třemi tisíci lety fungovaly dalekosáhlé obchodní cesty a kulturní výměna mezi lidmi.
Miska zlatým hřebem
Za zlatý hřeb zlatého pokladu z pozdní doby bronzové odborníci považuji zlatou mísu. Krášlí ji bohaté detailní zdobená, včetně motivu slunce. To naznačuje, že miska na pití sloužila pravděpodobně jako kultovní předmět, protože uctívání slunce se tehdy velice rozšířilo.
PSALI JSME: Hledali Nebeskou bránu, našli jedinečné zlaté guldeny
Zlato s trvanlivou barvou je nejen vzácný kov, ale také měkký, což se bohužel podepsalo dlouhém skladování na poli i při výkopu: Část misky se odlomila a zdeformovala. Replika z mosazi nyní ukazuje, jak by mísa vypadala v nepoškozeném stavu.
Skutečnost, že zlatou mísu, zavalenou hlínou, stavbaři rozpoznali a zachránili při odklízení zeminy těžkým bagrem, „hraničila s archeologickým zázrakem, a to jen díky pozorným očím dvou pracovníků výkopu“, jak říká Michaela Binderová, archeoložka ze společnosti Novetus doprovázející archeologický výzkum jako vedoucí projektu.
Tentokrát nejmoderněji
Takové zlaté mísy nacházeli historici především ze severní Evropy, ale nacházejí se i na východě kontinentu a ve Španělsku. „Háček spočívá v tom, že jde o staré nálezy z vykopávek provedených podle dnešních metod nesprávně,“ podotýká Binderová v rozhovoru pro deník Der Standard.
PSALI JSME: Platili Keltové Germánům za otroky zlatem?
Jinak řečeno: Dávnější nálezy postrádají podobnější zdokumentování okolností, archeologové je zpravidla příliš rychle očistili, aniž zaznamenali širší rámec. Dolnorakouská zlatá mísa je proto unikátním nálezem nejen pro střední Evropu, ale i obecně.
„Štěstí nám přálo měli poprvé možnost vykopávat a zkoumat nejmodernějšími archeologickými metodami – a navíc mít vedle sebe plošně vykopané sídliště,“ upozorňuje Alexandra Krennová-Leebová, vědkyně z Vídeňské univerzity, jež se postarala o kulturní analýzy předmětů.
Podle ní pouhých 45 až 50 dalších nálezových komplexů z celé Evropy odhaluje zlato v tomto množství a hmotnosti. Součástí zlatého pokladu jsou také dva do sebe zapadající spirálové kroužky, a tři svazky zlatých spirál. Zvláštní jsou také zbytky textilií opatřených jemnými zlatými nitěmi a zlatými drátky; zlaté drátky lidé z doby bronzové omotali kolem třásní látek.
(Pokračování)
PSALI JSME: Analýza starověkých mincí ukázala, že Římané trpěli v letech 86-91 př. n. l. finanční krizí
(plk)
