Nové poznatky vyřešily dlouholetou historickou diskusi. Výzkum, odhalil mnohem větší znehodnocení měny starověkého Říma, než se historici dosud domnívali. Informace o vědecké analýze přinesl server ABP Live.
Výzkum odhalil znehodnocení měny v daleko větší míře, než si historici mysleli. Znehodnocování znamená snižování hodnoty měny a je spojeno především s mincemi z drahých kovů, jako je zlato a stříbro. Pokud jsou mince vyrobeny ze směsi drahých a obecných kovů na rozdíl od čistě drahých kovů, hovoří se o znehodnocení měny.
Mince, které byly před rokem 90 př. n. l. z čistého stříbra, obsahovaly o pět let později až deset procent mědi, uvádí se v prohlášení vydaném Univerzitou ve Warwicku. Doktor Matthew Ponting z Liverpoolské univerzity uvedl, že Římané byli zvyklí razit mince z extrémně čistého stříbra, takže „mohli ztratit důvěru v denáry, když přestaly být čisté“.
PSALI JSME: Jak se Tutanchamon dostal k tunám zlata?
Historik vysvětlil, že přesný stupeň znehodnocení mohl být pro současníky méně důležitý, než samotné zjištění, že mince a již není vyrobena z pravého stříbra. Profesor Kevin Butcher z University of Warwick uvedl, že objev výrazného snížení hodnoty denáru vrhl nové světlo na Ciceronovy náznaky měnové krize v roce 86 př. n. l.
Státník a učenec před více než dvěma tisíci lety v dobovém svědectví napsal, že „mince se přehazovaly, takže nikdo nemohl vědět, co má“. Profesor Butcher vysvětlil, že historici dlouho diskutovali o tom, co tím učenec myslel, a že se nyní domnívají, že tuto záhadu vyřešili.
Pětiletý výzkumný projekt financovaný Evropskou výzkumnou radou (European Research Council) si klade za cíl zlepšit porozumění ekonomikám klasického Říma a dalších tehdejších středomořských států analýzou složení jejich mincí.
PSALI JSME: Platili Keltové Germánům za otroky zlatem?
Doktor Matthew Ponting, jeden z výzkumníků zapojených do tohoto projektu, uvedl, že jejich technika odběru vzorků z důležitých mincí odhalila výrazný pokles hodnoty denáru.
Tyto mince byly původně z ryzího stříbra. Poté jejich hodnota klesla na méně než 95 procent ryzosti a následně na 90 procent. Některé mince klesly až na 86 procent, což naznačuje vážnou krizi měny, uvedl Ponting.
Profesor Butcher vysvětlil, že v letech po roce 91 př. n. l. hrozil římskému státu bankrot. Dodal, že Římané válčili s vlastními spojenci v Itálii a že v závěru války, v roce 89 př. n. l., došlo k dluhové krizi. Podle profesora v roce 86 př. n. l. zřejmě ve starověkém Římě došlo také ke krizi důvěry v měnu.
PSALI JSME: Archeologická senzace: Zlato na sponu dorazilo do Německa z Anglie před 3 800 lety
Finanční potíže, kterým Řím v těchto letech čelil, vedly v roce 90 př. n. l. k uvolnění standardů v mincovně, naznačují výsledky metalurgické analýzy. Důsledkem bylo, že obsah stříbra v mincích klesal ve dvou etapách a v roce 87 př. n. l. byly mince záměrně legovány pěti až deseti procenty mědi, uvádí se v prohlášení anglických univerzit.
Profesor Butcher dodal, že právě to by mohlo být smyslem Ciceronových slov. Protože si nikdo nemohl být jistý, zda denáry, které měl k dispozici, byly čisté, nebo ne, Cicero řekl, že hodnota mincí byla „přehazována“, vysvětlil.
V následujících desetiletích se Římané vyhnuli dalšímu znehodnocování denáru. To platilo až do doby, kdy římský stát opět čelil obrovským výdajům během občanské války mezi Pompejemi a císařem Juliem Caesarem.
PSALI JSME: Ryzost zlatých mincí si římští císaři hlídali
(luk)
