Do kategorie těch druhých spadají čtyři přibližně 500 let staré zlaté mince. „Máme co do činění s mimořádným nálezem. Při podobných vykopávkách se obvykle objevují předměty ze stříbra. Zlaté mince, staré přibližně půltisíciletí, jsou něčím výjimečným, protože představují působivý doklad dramatické události,“ řekl televizi MDR profesor Felix Biermann, vedoucí projektu ze Sasko-anhaltského zemského úřadu pro ochranu památek a archeologii.
V roce 1525 během selské války vzbouření sedláci z Wernigerode, oblastí známé nejen v Německu jako Harz, klášter přepadli a vyplenili. Mnichům se podařilo zlaté guldeny pravděpodobně narychlo ukrýt.
„Silně opotřebované mince z konce 15. století a v té době prošly mnoha rukama. Jedná se o florény, z nichž každý má v průměru asi tři centimetry,“ vysvětluje Biermann.
PSALI JSME: Skládal zkoušky na hledače pokladů. A našel ho
Patří mezi ně florén ražený před rokem 1493 ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým císařem Fridrichem III., florén ražený v letech 1486-1495 ve Schwabachu u Norimberka markrabaty Fridrichem Braniborsko-Ansbašským a Zikmundem Braniborsko-Kulmbašským a dva florény ražené v Bonnu kolínským arcibiskupstvím (1480-1481).
„Je to tak trochu s podivem. Archeologickou senzaci přinejmenším tohoto roku média bůh ví proč opomíjejí. Přitom země vydala peníze císaře, markrabat i arcibiskupů – to je samo o sobě něco pozoruhodného,“ napsal týdeník Der Spiegel.
Podle informací archeologové intenzivně prozkoumali celou oblast pomocí detektorů kovů a mohou tak vyloučit, že by v zemi ještě leželo něco cenného. Při vykopávkách nalezli také četné předměty denní potřeby ze 13. až 16. století, mezi nimi pečeti z olova jako doklad dálkového obchodu, hlavice rytířského meče ze 14. století a krátká sečná zbraň z 15. století známá jako „selská zbraň“.
PSALI JSME: Hledač pokladů objevil zlatý přívěsek Tudorovců spojený s Jindřichem VIII.
Bývalý augustiniánský klášter Himmelpforte založili v roce 1253 páni z Hartesrode. Poté, co ho během selské války přepadli povstalci, mniši uprchli. Brzy poté byly klášterní budovy opuštěny a později téměř zcela zbořeny.
Lena Neubauerová hrdě drží v rukou břidlicovou desku, svůj vůbec první nález v roli amatérské archeoložky. „To je docela fajn. Protože ta díra v břidlici svědčí o tom, že to musel být někdejší střešní šindel,“ objasňuje studentka biologie z Elbingerode, přičemž se netají, že chce ještě víc – doufá, že narazí na kosti.
Tuto naději sdílí i Rüdiger Dorff z města Wernigerode. „Lidské pozůstatky na předpokládané kostelní zdi by naznačovaly, že máme pravdu. Pokud by tomu tak bylo, nešlo by o základy stodoly ze 17. století, ale o středověkou klášterní zeď, kde pohřbívali mnichy.“
PSALI JSME: Modrozub podnítil hledačskou horečku
Místo vykopávek – nenápadná mýtina v šumícím smíšeném lese, kopcovitá louka mezi wernigerodskou čtvrtí Hasserode a Darlingerode. „Vše hovoří pro bývalé naleziště, ale definitivní důkaz zatím nebyl podán,“ připouští pro MDR profesor Biermann .
I on v pražícím slunci dřepí na kolenou a malou špičatou lopatkou opatrně škrábe podél základních kamenů. A zatímco si chvíli protahuje nohy, vedle se ozve pípání. Zapne se detektor kovů a lovkyně sond, která přijela až z Braniborska, drží za chvíli v rukou jakousi kuličku. To je knoflík z jílce meče, nepochybuje Biermann.
Biermann je zatím s týdnem vykopávek spokojen. Jeho cílem je získat potvrzení toho, „co tušíme. A sice, že právě zde klášter stál – a také představu o přibližném rozložení komplexu budov“. „Do konce léta budeme mít za sebou průzkumné práce. Rozsáhlé vykopávky by se mohly uskutečnit příští rok,“ uzavírá.
PSALI JSME: Neobjevené bohatství – pět míst, která mohou skrývat zlaté poklady
(plk)
