Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Magazín
Zlatý poklad Keltů gang profesionálů nejspíš roztaví

Přesně 483 zlatých mincí z doby kolem roku 100 př. n. l. ražených v oblasti Bohemie neboli na území současné České republiky o celkové hmotnosti 3,724 kilogramu považovali nejen odborníci za zlatý hřeb návštěvy muzea, ale nyní jsou fuč: Neznámí zloději během brilantní operace ukradli na sklonku listopadu dva tisíce let starý zlatý poklad z Keltsko-římského muzea v bavorském Manchingu u Ingolstadtu.

Neznámí zloději ukradli na sklonku listopadu dva tisíce let starý zlatý poklad z Keltsko-římského muzea v bavorském Manchingu u Ingolstadtu. Ilustrační foto: Pavel Lukeš

„Bavorští kriminalisté sice postrádají pověstnou horkou stopu, avšak hlavní vyšetřovatel je optimistický,“ podotkla stanice Bayerischer Rundfunk. Podle vyjádření Bavorského zemského kriminálního úřadu (LKA) se zatím nenašli žádní významní svědci. Kromě toho se při vyšetřování neobjevily žádné nové stopy.

Prokuratura v Ingolstadtu nicméně věří, že se jim podaří pachatele vypátrat. „Žádný pachatel není bezchybný a my už máme své způsoby a prostředky, jak se jim dostat na kobylku,“ řekl vrchní žalobce Nicolas Kaczynski. „Jsem optimista.“

Případem se mezitím zabývá dvacetičlenná speciální jednotka Soko Oppidum, pojmenovaná podle termínu pro keltské sídliště a tvořená odborníky z LKA a Spolkového kriminálního úřadu BKA.

Vyšetřovatelé po pachatelích pátrají i na mezinárodní úrovni. O krádeži byly informovány databáze uměleckých děl pro případ, že by se v nich mince objevily. Kriminalisté požádali o spolupráci také Europol a Interpol.

PSALI JSME: Platili Keltové Germánům za otroky zlatem?

Kulturní hodnota lupu je nevyčíslitelná

Sebedůvěru vrchního návladního však nesdílejí všichni „Bylo to klasické, jako ze špatného filmu. Vysoce profesionální práce, potřebovali pouhých devět minut,“ připustil Fabian Puchelt, mluvčí LKA.

Zdroj podílející se na počáteční fázi pátrání se týdeníku Der Stern svěřil, že ze všeho nejméně chová obdiv ke zlodějům. „Tady by mě okolnosti mohly donutit učinit výjimku. Proto, ač velice, velice nerad řeknu: Dokonalé, takřka dokonalé,“ prohlásil.

Také Markus Blume, bavorský ministr vědy a umění, má za to, že důkazy poukazují na práci profesionálů: „Je jasné, že nemůžete jednoduše napochodovat do muzea a odnést si takový poklad,“ řekl televizi SAT 1.

Podle Ruperta Gebharda, ředitele mnichovské archeologické sbírky, se obchodní hodnota ukradených mincí z českého říčního zlata pohybuje kolem 1,6 milionu eur (38, 9 mil. korun, pozn. aut.). Předpokládá se prodejní cena tři až čtyři tisíce eur (73-97 tisíc korun) za minci, upřesnil Gebhard.

PSALI JSME: Analýza starověkých mincí ukázala, že Římané trpěli v letech 86-91 př. n. l. finanční krizí

Policie podle listu Süddeutsche Zeitung má za to, že se pachatelé buď pokusí zlatý poklad nelegálně prodat na trhu s uměním, nebo ho v nejhorším případě roztaví.

Panují obavy, že zlodějům nezbude nic jiného než druhá možnost, protože experti považují mince kvůli jejich proslulosti za neprodejné. „To by byla katastrofa,“ řekl listu Münchner Merkur archeolog Matthias Leicht, který před 23 lety vedl vykopávky v Manchingu. Kulturní hodnotu sbírky považuje za nevyčíslitelnou. „Vždyť jde o největší nález keltského zlatého pokladu 20. století,“ připomíná.

Sabotáž s kabely

Vyšetřovatelé dávají loupež do souvislosti se sabotážním útokem na infrastrukturu společnosti Deutsche Telekom v Manchingu, předměstí Ingolstadtu. V regionálním uzlu neznámé osoby v noci před krádeží přestřihly s naprostou znalostí věci několik optických kabelů.

Výsledek: 13 tisíc domácností a podniků v regionu nemělo internet ani telefon a poplašné spojení muzea s policií zůstalo němé. Gang tak měl dostatek času, aby z místa činu utekl.

PSALI JSME: Ryzost zlatých mincí si římští císaři hlídali

„Odřízli celý Manching. Muzeum je přísně střežené, ale veškeré spojení s policií bylo přerušeno. Pracovali zde profesionálové,“ řekl starosta Herbert Nerb.

Zlatý poklad ukradený v Manchingu se těšil pověsti největšího keltského zlatého nálezu 20. století. Objevili v létě 1999 při vykopávkách v oblasti Manchingu. Od roku 2006 poklad vystavovalo muzeum ve čtvrti Pfaffenhofen/Ilm. Sponzorské sdružení Keltského římského muzea se rozhodlo, že muzeum zatím znovu neotevře. „Jakmile bude stanoven termín otevření, oznámíme ho,“ píše se na webu muzea.

Drážďany: Smělá operace, strůjci dosud nepolapeni

Keltské mince nejsou jediné, které v posledních letech v Německu nové majitelé nakoupili za pět prstů. V roce 2017 si lupiči odnesli z berlínského Bodeho muzea na Muzejním ostrovu druhou největší zlatou minci světa. Nebyla sice historická, avšak mohla se pochlubit obří velikostí.

Měřila 53 cm v průměru, vážila sto kilogramů, patřila do šestidílné série nazvané Velký javorový list – a nejen kvůli rozměru média překřtila tuto drzou krádež na Velkou mincovní loupež. Tržní hodnota mince v té době činila přibližně čtyři miliony dolarů (93,2 milionu korun).

PSALI JSME: Bodeho muzeum: Loupež stokilové zlaté mince

Nejen média dávají vrcholně profesionální loupež v Manchingu do souvislosti s nejznámější krádeží historických děl obrovské hodnoty z posledních let – případem z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba). Pachatelé si odsud v listopadu roku 2019 odnesli 21 historických šperků s celkem 4 300 diamanty a brilianty v účetní hodnotě přes 113 milionů eur (2,76 mld. korun).

Ukradené skvosty doposud nikdo neobjevil. V Drážďanech se v souvislosti s touto krádeží koná proces šesti muži ve věku od 23 do 28 let, které však tisk označuje pouze za „malé ryby“, nikoli klíčové organizátory loupeže.

V případu s dosud obžalovanými vede stopa k arabskému klanu Remmo z Berlína. Před soudem zatím vypovídal jediný obviněný a ten přiznal podíl na vloupání. Osmadvacetiletý mladík zdůraznil, že jen hlídal, předával informace a lup nakládal, k zapojení ostatních se nevyjadřoval a na otázky soudu také neodpovídal.

PSALI JSME: Obří zlatá mince se nenašla, soud se vleče už přes rok

(plk)