Podle průzkumu společnosti Invesco tak činí stále větší počet zemí, aby je nepotkal osud zablokovaného zlata, jako v případě Venezuely nebo Ruska.
Nedávné rozhodnutí Ghany repatriovat své zlaté rezervy ze Spojených států je odůvodňováno jinak než v Senegalu. Kromě symbolického gesta znovuzískání kontroly nad svými aktivy drahých kovů jde podle Ghany o pragmatickou touhou chránit se před nejistotami destabilizované americké ekonomiky.
Stejné kroky podnikají Nigérie, Jižní Afrika, Kamerun, Alžírsko, Egypt a Saúdská Arábie. Každá z těchto zemí představuje klíčový region v Africe a na Středním východě a rovněž jejich akce jsou odůvodňovány obavami z budoucnosti amerického dolaru jako hlavní světové rezervní měny.
PSALI JSME: Repatriace zlata aneb ztráty víry v americký dolar
Zhoršující se stav americké ekonomiky slouží jako primární důvod. Odolná inflace, rostoucí zadlužení a obavy o schopnost americké centrální banky udržovat stabilní měnovou politiku. Důvěra v americký dolar klesá. Kromě toho geopolitické napětí a nejistota v obchodních vztazích tyto obavy jen podněcují.
Jedna centrální banka, citovaná anonymně agenturou Reuters, uvedla: „Měli jsme zlato v Londýně… ale nyní jsme ho převedli zpět do vlastní země, abychom ho drželi v bezpečném útočišti.“
Takový je paradox doby.
PSALI JSME: Kde se ukrývají zlaté poklady nejbohatších národů
(rek)
