„V důsledku toho cena zlata létala od jednoho rekordu k druhému a minulý týden poprvé uzavřela nad 2 800 dolary za unci. Jen v letošním roce je zlato o 35 procent* výš, což je mnohem víc než 20% nárůst amerických akcií a víc než dvojnásobek toho, čím se může pochlubit kterýkoli evropský akciový index,“ píše evropský web Politico. Údaje má zpravodajský deník chybné**, ale myšlenku správnou.
V centru všeho jsou dle něj centrální banky, zejména ty, které se obávají, že by mohly být v budoucnu sankcemi postiženy. Čína od začátku ukrajinské války nakoupila 316 tun.
Rusko bylo také velkým kupcem, stejně jako centrální banky na Blízkém východě, ve střední Asii a Indii. Kupodivu nákupům dominovaly i Polsko a Maďarsko, jejichž historie a nedávné zkušenosti zvýšily obezřetnost vůči geopolitickým rizikům. Polsko už dlouho chce zvýšit rezervy ve zlatě na 20 procent, ale Maďarská národní banka, která v září po třech letech nákupy zlata obnovila, uvedla:
PSALI JSME: Maďarsko oznámilo další nákupy zlata
„Uprostřed rostoucí nejistoty má role zlata, jako bezpečného útočiště a uchovatele hodnoty, zvláštní význam, protože zvyšuje důvěru ve stát a podporuje finanční stabilitu. Jiní bankéři se vyjádřili otevřeněji. „Je to známka blížících se válek,“ posteskl si jeden z evropských centrálních bankéřů, kterému web Politico slíbil anonymitu.
Nejde ani tak o strach z nepřátelství a sankcí, ale také o selhávající důvěryhodnost států, které vybudovaly poválečný světový finanční řád. Jak zdůraznil Mezinárodní měnový fond na svém výročním zasedání, jak USA, tak Evropa pracují pod rostoucím dluhovým břemenem, které se z dlouhodobého hlediska jeví neudržitelně.
Vzhledem k tomu, že americký dluh nyní dosahuje 124 procent hrubého domácího produktu (HDP) a rychle roste, říká Lina Thomasová z banky Goldman Sachs, že „mnoho centrálních bank, jež mají většinu rezerv v amerických dluhopisech, může být stále víc znepokojeno tím, jakým fiskálním rizikům jsou vystaveny“.
PSALI JSME: Centrální banky mají víc zlata než kdy jindy. Bude to však stačit?
To má nedozírné důsledky pro rozvojový svět, který dlouhodobě nesnáší to, co považuje za finanční šikanu, poznamenal analytik londýnské poradenské firmy TS Lombard Davide Oneglia. Dolar ale stále tvoří přibližně 58 procent světových devizových rezerv, takže je téměř nepostradatelný pro jakýkoli druh přeshraničního obchodu, byť to je míň než 65 procent před deseti lety.
„Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová k tomu v říjnu v USA poznamenala, že role měny by nikdy neměla být brána jako zaručená. Jakmile se však vrátila do Evropy, byla uvolněnější, když řekla Le Monde, že za jejího života dolar nebude sesazen z trůnu,“ cituje Politico.
Tento názor může vycházet ze závěrů minulého summitu takzvaného BRICS+, volného seskupení zemí seskupených Čínou a Ruskem. Zatímco schůzky BRICS často přinášely vysloveně antidolarovou rétoriku, komuniké posledního summitu se zaměřilo na „zločinnost“ amerických sankcí, ale jinak se věnovalo reformě nadnárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond.
PSALI JSME: BRICS hromadí zlato, ale dolar zůstane králem
Zatímco vyspělé ekonomiky drží až 70 procent svých devizových rezerv ve zlatě, centrální banky zemí uskupení BRICS obvykle drží kolem deseti procent a zbytek většinou v dolarových aktivech. To znamená, že pravděpodobně zůstanou dlouhodobými kupci zlata, i když mohou nákupy odkládat, třeba jako Čína, když ceny vyskočí příliš vysoko.
Když výnosy z úspor a dluhopisů rostly, jako tomu bylo od roku 2022, zlato se obvykle pohybovalo opačným směrem, protože nenabízí žádné jisté výnosy. Tentokrát se ale zdá, že je to jinak. Cena zlata rostla po většinu období, kdy centrální banky zvyšovaly sazby – a ještě rychleji, když je USA a Evropa začaly snižovat.
„Tradičně bychom si toho ani nevšimli,“ řekl David Wilson, ředitel komoditní strategie francouzské banky BNP Paribas. „Je ale zřejmé, že aktivita centrální banky se promítla do psychiky spekulantů. Pokud vidí centrální banky nakupovat zlato, říkají, my bychom měli kupovat také.
PSALI JSME: Tiché hromadění zlata drží cenu nahoře
Podle Komise pro obchodování s komoditními futures v USA se množství futures (opcí) na nákup zlata v posledních 12 měsících víc než ztrojnásobilo, i když – jak poznamenává Wilson – centrální banky nákupy letos snížily. Přesto je čistý spekulativní zájem o zlato jen těsně pod rekordní úrovní ze začátku pandemie.
„Zlato je symbolem důvěry již tři tisíce let,“ řekl bruselskému deníku Salvatore Rossi, bývalý viceguvernér italské centrální banky. „Zlaté cihly jsou pro centrální banky jako zděděné zlaté hodinky pro rodinu: Je to poslední rezerva, kterou byste nikdy neprodali, ale každý ví, že ji máte.“
* Správně jde o 26,55 %
** Tak vysoko spotová cena zlata nikdy nevyskočila. Zatím je rekordem 2 789,10 dolaru za unci z 30. října. Pokud jde o spekulativní nabídku opcí (futures) na nákup zlata za 18 měsíců, pak taková nabídka na trhu (2 799,60 dolaru za unci) je, zatím ji však nikdo neakceptoval.
PSALI JSME: Wall Street očekává, že se zlato bude třpytit i v roce 2025
(rek)
