
Není divu, když raketově rostoucí cena zlata spolu s malým, ale pozitivním čistým přílivem 3,4 miliardy dolarů napříč všemi zlatem krytými fondy světa způsobila, že jejich celkové hodnota vyskočila loni o 26 procent na 270,5 miliardy dolarů.
Ke konci roku 2024 držely fondy 3 218,8 tuny zlata s ročním poklesem 6,8 tuny, uvádí data londýnské organizace World Gold Council (WGC, Světová rada pro zlato, pozn. red.).
PSALI JSME: Kdo má zlato, určuje pravidla!
Zatímco z evropských fondů odteklo 98 tun zlata, do asijských, které byly až do loňska na okraji zájmu, se přivalilo 78 tun zlata (+ 56,8 %), což s přílivy ve zbytku světa bilanci v podstatě zachránilo. Severoamerické fondy zaznamenaly svůj kladný roční tok od roku 2020 a evropské odlivy se zásluhou francouzských a italských nákupů kvůli politické situaci ve srovnání s rokem 2023 výrazně snížily.
V minulosti to byly právě ETF, které diktovaly světovou cenu zlata. Fyzickým zlatem zajištěné fondy byly rozhodujícím zdrojem poptávky. Investoři například nakoupili zlaté podíly ETF během pandemie v roce 2020, ale začali je prodávat o dva roky později, když americká centrální banka začala zvyšovat sazby a úroky začaly vynášely víc než zlato.
PSALI JSME: ETF se teprve chystají vstoupit do boje (o zlato)
Naděje na snížení úrokových sazeb v USA v roce 2024 ještě pomohla zlatým ETF výprodej podílů přibrzdit, výsledky amerických voleb v listopadu tento impuls ukončily.
„Silnější dolar po vítězství Donalda Trumpa znamenal obnovený výprodej fondů obchodovaných na burze, přičemž cena drahého kovu klesla, protože investoři přesměrovali peníze jinam, třeba do akcií a bitcoinů,“ konstatovala agentura Bloomberg.
Sankce a války na Ukrajině a na Středním východě zároveň způsobily, že centrální banky, asijští investoři a spotřebitelé začali skupovat fyzické zlato, což snížilo poptávku po investicích do zlatých ETF. A slabá poptávka fondů po zlatě pak už přirozeně přestala diktovat jeho cenu.
PSALI JSME: V červenci fondy nakoupily víc zlata než centrální banky
(rek)