Z uveřejněných dat vyplývá, že tyto dvě země konzumují bezmála dvě třetiny veškerého zlata, jež se za rok na planetě vytěží. V minulém roce to bylo zhruba 3300 tun. Čína je již několik let největším spotřebitelem zlata na světě, v roce 2007 předstihla Indii a od té doby si udržuje pohodlný náskok. Minulý rok však Indie podle některých zpráv vykázala takový vzestup poptávky, že by tu čínskou mohla předstihnout.
Nedávné komentáře vedoucího indické divize Světové rady pro zlato (WGC) potvrzují, že indická poptávka po zlatě roste proto, že se obrovská indická populace se učí žít s virovou pandemií. Indické počty nakažených zůstávají vysoké, ale v přepočtu na obyvatele patří k nejnižším na světě. I když jsou celkové údaje o infekcích a úmrtích téměř jistě podhodnoceny, i tak budou podle světových standardů relativně velmi nízké.
Také sílu čínské poptávky po zlatě už covid přestal brzdit, když v roce 2021 vzrostla přibližně o polovinu oproti roku 2020, jak ukazují údaje Shanghai Gold Exchange. A dokonce to bylo o více než šest procent víc, než před covidem v roce 2019.
PSALI JSME: Příznivé ceny ženou vzhůru dovoz zlata do Indie
Indie je jedním z největších trhů pro zlato a rostoucí blahobyt růst poptávky pohání. Zlato má ústřední roli v kultuře země, je považováno za uchovatele hodnoty, symbol bohatství a postavení a je základní součást mnoha rituálů. Mezi venkovským obyvatelstvem země jde hluboký vztah ke zlatu ruku v ruce s praktickými úvahami o přenositelnosti a bezpečnosti zlatých šperků jako investici.
Zlato je také zásadní pro události v osobním životě. Darování zlata je v indické společnosti hluboce zakořeněnou součástí manželských rituálů – svatby vytvářejí přibližně 50 procent roční poptávky po zlatě. Není proto divu, že loni Indové za zlato utratili 55,7 miliardy dolarů. Po deseti letech tak podle Reuters padl rekord z roku 2011, kdy Indové za zlato utratili 53,9 miliardy amerických dolarů.
„Vzhledem k celkové síle indické ekonomiky – šesté největší na světě – a k růstu indické poptávky po zlatě spolu s odpovídajícím růstem mezd se zdá, že zájem o zlato zůstane dál vysoký. Týká se i centrální banky, která v posledních třech letech patří mezi největší pravidelné kupce zlata, což také ovlivňuje data o celkové spotřebě zlata v zemi,“ konstatuje londýnský expert Lawrie Williams.
PSALI JSME: Čínská poptávka po zlatě prudce stoupla
O pravděpodobném znásobení spotřeby zlata i na čínském trhu hovoří data za prvních devět měsíců. „Se stabilním oživením domácí ekonomiky spotřeba zlatých šperků stoupla oproti předchozímu roku o 54,21 procenta na 529,06 tuny, spotřeba zlatých mincí a slitků zaznamenala silný nárůst o 50,25 procenta na 214,13 tuny. Spotřeba zlata pro průmyslové a jiné využití meziročně vzrostla o 12,66 procenta na 70,4 tuny,“ píše vládní server China.org.cn.
Čína, která je největším těžařem zlata na světě, za stejné období devíti měsíců vyprodukovala 236,75 tuny zlata, což je o 26,18 tun míň, než ve stejném období loňského roku. Na růstu dovozu zlata do Číny by se tak mohlo podílet i každoroční pokles produkce, který se vzhledem k ekologickým opatřením v zemi má dál prohlubovat.
The Economic Times k tématu napsaly: „Zatímco Čína a Indie jsou zdaleka největšími globálními spotřebiteli zlata, také obyvatelstvo dalších asijských a blízkovýchodních zemí má sklon investovat do zlata jako zajištění proti inflaci a oslabování měny. I když jde o investory mnohem menšího rozsahu, budou v globálním kontextu také významně přispívat ke světové spotřebě zlata.“
PSALI JSME: Spotřeba zlata v Číně loni meziročně vzrostla o 45 %
(rek)