6. Ostrov pokladů
Uprostřed Tichého oceánu leží idylický neobydlený ostrov s tropickým pralesem ve vnitrozemí a kokosovými palmami na plážích.
Počátkem 19. století otřásaly španělskými koloniemi ve Střední a Jižní Americe boje a povstání. Bohaté rodiny i církevní hodnostáři se pokoušeli dostat majetek do bezpečí.
Důvěřovali skotskému kapitánu Williamovi Thomasovi, jemuž bez obav svěřili své bedny se zlatem, stříbrem, klenoty i slonovinou vykládanou sochu Madony z ryzího zlata z katedrály v peruánské Limě. Thomas se však pokladu zmocnil a zakopal ho na „kousku pevniny s kokosovými palmami“. Nikdo ho nikdy nenašel.
7. Lup bratrů Sassových
Bratry Franze a Ericha Sassovy, lupiče-gentlemany, proslavil v roce 1929 husarský kousek v bance na berlínském náměstí Wittenbergplatz. Ve sklepě sousedního domu vykopali tunel a vybrali zlato v cihlách, prutech a mincích i hotovost ze 179 z celkem 181 bezpečnostních schránek v tehdejší hodnotě přinejmenším 2,5 milionu říšských marek. Na místě zanechali jen dvě vypité lahve od vína.
Policie je nikdy neusvědčila, před Hitlerem uprchli do Dánska, které je však nakonec vydalo. V březnu 1940 bratry v koncentračním táboře Sachsenhausen zastřelila na Hitlerův rozkaz popravčí četa vedená velitelem lágru Rudolfem Hössem. Po zlatě, jež prý zakopali někde v lesích v berlínské čtvrti Grunewald, se slehla zem.
8. Poklad Búrů
Búrové, vystěhovalci z Nizozemska, založili na sklonku 19. století ve zlatonosné Jižní Africe ovládané Brity republiku Transvaal. Když je Britové v roce 1902 na bojišti porazili, búrský státní poklad jim do rukou nepadl.
Zlatý náklad ujížděl do Mosambiku, kde se chtěl prezident Transvaalu Paul Kruger nalodit. Zvláštní vlak však k němu nikdy nedorazil. Fritz Duqusne, který měl logistiku pod palcem a kterého prý chtěli zavraždit a oloupit vlastní vojáci, tvrdil, že bedny zakopal poblíž městečka Emelo v Transvaalu. Tam stopy končí.
9. Poklad templářů
Těžce zadlužený francouzský král Filip IV. Sličný připravil zničení templářského řádu, aby se zmocnil jeho nesmírného bohatství. Zahrnovalo pozemky, zlaté mince, pozlacený mobiliář, dlužní úpisy, ale i artefakty duchovní povahy.
Úder přišel symbolicky uprostřed noci na pátek 13. října 1407. S papežovým požehnáním vtrhli žoldnéři do templářských držav a pozatýkali asi 550 z dvou tisíc templářů. Nalezli však u nich jen zlomek bohatství.
Říkalo se, že příslušníci řádu večer před razií stihli poklad odvést a naložit na 18 lodí, jež vypluly k tajnému cíli. Kolik toho stačili templáři ukrýt? A kam? Dvě klíčové otázky čekají dodnes na odpovědi.
10. Poklad Nibelungů
Možná je to jen legenda, nic víc: 144 vozů plných zlata a jantaru prý potopil záludný válečník Hagen von Tronje, vazal burgundského krále Guntera, kdesi do Rýna. Mělo jít o poklad říše Nibelungů, k němuž se dostal vraždou hrdinského Siegfrieda.
Alespoň tak to vypraví Píseň o Nibelunzích, první německý národní epos, který sepsal ve 13. století neznámý autor a který inspiroval Richarda Wagnera ke složení operní tetralogie Prsten Nibelungův.
Je to sága, nebo realita? Každopádně v Rýně poklad není, protože jeho tok se za staletí změnil. To však neznamená, že by mýtus přestal fascinovat.
(plk)
