„Centrální banky nakupují zlato již několik let a nezdá se, že by s tím v dohledné době přestaly. A tady je ten háček: Nejsou to velké centrální banky, které v poslední době nakupují žlutý drahý kov; jsou to ty menší. Velké centrální banky již vlastní velké množství zlata,“ napsal analytik Moe Zulfigar v aktuálním vydání Lombardi Letter, což je nezávislý newsletter s názory, předpověďmi finančních analytiků a ekonomů.
Činy centrálních bank hovoří hlasitěji než slova, že chtějí více zlata. Od roku 2010 jsou čistými kupci žlutého kovu. V prvním čtvrtletí letošního roku opět nakoupily zlato, a to 84 tun. To je o něco nižší množství, než ve stejném období před rokem, ale zůstávají kupci, jak dokládají údaje Světové rady pro zlato.
PSALI JSME: Proč centrální banky nakupují zlato?
„Co v současné době dělají centrální banky, pokud jde o nákup zlata, se v mainstreamových médiích píše velmi málo. Moc se o tom nepíše, protože trh se zlatem je považován za nudný, ne jako žhavé technologické akcie nebo kryptoměny,“ uvedl Zulfigar s tím, že centrální banky nedělají prohlášení před nákupem zlata do svých rezerv. „Nejprve ho nakoupí a oznámí to až později.“
Až na Českou národní banku (ČNB), chtělo by se dodat, té se informovat o nákupech zlata příliš nechce, patří se dodat. A to v posledních dvou letech nakoupila přes dvě tuny zlata. Tuzemská centrální banka je také světlou výjimkou, pokud jde o obecný postup zmíněný Zulfigarem. Budoucí guvernér ČNB Aleš Michl nedávno v rozhovoru prohlásil, že bude navrhovat, aby banka nakoupila „sto a více tun zlata“.
PSALI JSME: Česko nechce zůstat mimo středoevropskou zlatou horečku
Ale podívejme se na srovnání s jinými letošními kupci zlata. Egyptská centrální banka nakoupila v prvním letošním čtvrtletí 44 tuny zlata, čímž její zlaté rezervy dosáhly 125 tun. Turecko nakoupilo 37 tun žlutého kovu, takže nyní rezervy této země činí více než 430 tun.
V posledních několika čtvrtletích byla aktivním kupcem zlata také indická centrální banka a letos za první tři měsíce přidala do svých rezerv šest tun zlata, takže její zlaté rezervy nyní dosahují 760 tun. Ekvádor nakoupil v prvním čtvrtletí tři tuny zlatých slitků od malých místních producentů zlata.
PSALI JSME: Indické zlaté rezervy se za poslední dva roky zvýšily o více než 100 tun
A opomenout bychom neměli ani Afriku: Ghanská centrální banka vyhlásila před rokem program žlutého kovu, jehož cílem je zvýšit do roku 2026 zlaté rezervy země z devíti na 17 tun. Ghanská centrální banka uvedla, že v rámci tohoto programu nakoupila 600 kilogramů zlata.
Zmínit se musíme také o Ruské centrální bance, která oznámila, že obnoví svůj program nákupu zlata. Stojí za zmínku, že v posledních několika letech byla ruská centrální banka jednou z nejintenzivnějších centrálních bank, pokud jde o nákup zlata. „Nakupovala zlato bez ohledu na cenu. Ruská centrální banka v současné době drží přibližně 2 300 tun zlata,“ uvedl Moe Zulfigar.
PSALI JSME: Rusko o svých zlatých rezervách od února mlčí
„Centrální banky zlato potřebují, protože svět se stále více polarizuje a měny jsou zpochybňovány. Žlutý kov má za sebou historii uchování bohatství v dobách devalvace měn a krizí. Centrální banky to dobře vědí. Ve svých rezervách drží velké množství měny a budou potřebovat hodně zlata, aby se zajistily proti volatilitě. To pomůže cenám zlata dostat se na úroveň 3 000 dolarů za unci,“ tvrdí analytik.
„Vzhledem k tomu, co centrální banky udělaly v prvním čtvrtletí roku 2022, je můj postoj ke zlatu stejně býčí, jako kdykoli předtím. V posledních několika měsících se ceny zlata držely na úrovni mezi 1 800 a 1 900 dolary. Nedivil bych se, kdybychom se za několik let ohlédli za těmito cenami a řekli si: Páni, zlato bylo levné. To je ale jenom otázka času,“ uzavřel Zulfigar z investičního výzkumného domu pro ekonomiku a akciový trh Lombardi Publishing Corporation.
PSALI JSME: Předpověď zlata za 4 800 dolarů do roku 2030 zůstává nedotčena
(luk)
