Zlato (oz) / USD
2 039,22
0,77 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Hledání zlata na Rýně: Vzpomínky na budoucnost?

Odhaduje se, že v Rýnu mezi švýcarskou Basilejí a německým Mannheimem leží 52 tuny zlata. Rýnské zlato láká k břehům řeky amatérské hledače z celého Německa.

Německo se vždy řadilo mezi země těžbě zlata zaslíbené. Keltové jej z Rýna rýžovali již před více než 2 500 lety a používali ho k výrobě šperků a mincí. Za zlatý věk se považuje éra, kdy se v první polovině 19. století začal Rýn narovnávat. Ilustrace: Von (Meichelt, Nilson, Vollmar, or Volz) – Kostbarkeiten aus alter und neuer Zeit, ISBN 3-88705-032-0, Gemeinfrei, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1330187

Byl posledním ze zlatého věku. Johann Ganninger stál u řeky den co den. Se svým zlatokopeckou výbavičkou denně pročesával až čtyři krychlové metry rýnského písku – v naději na svůj životní nález.

Jen v samotné Falci prý až do konce 19. století hledalo na Rýně štěstí asi 400 hledačů zlata. Většina z nich byli rybáři a zemědělci, kteří zůstávali na podzim a v zimě odkázáni jiný přivýdělek než z pole či řeky.

Na „lov“ podél Rýna se vydávali s lopatami a několikastupňovými síty, pánvemi, žlaby, „kolíbkami“ a dalšími jednoduchými nástroji. Patřil mezi ně i zmíněný Johann Ganninger (1836-1896). Jeho vybavení dnes opečovává Historické muzeum Falce ve Špýru, upozornil web časopisu National Geographic.

Zlatá éra: Když se řeka narovnávala

Práce prospektora bývala nesmírně namáhavá. Na metr krychlový písku mohl očekávat nanejvýš jeden gram zlata. Denní výtěžnost však se však pohybovala obvykle kolem mnohem nižších čísel. Dost často se stávalo, že v zařízení, jemuž v slangu přezdívali pračka, skončila méně než desetina gramu. Na Rýně se rýžováním zlata rozhodně nezbohatlo.

PSALI JSME: V polské Zlotoryji udržují zlatou tradici

Když se řekne zlatokopové, pravděpodobně se vám vybaví legendární období zlaté horečky v Severní Americe. Kolem roku 1850 se statisíce osadníků vydaly do Kalifornie, Colorada a později k řece Yukon v Kanadě.

Dnes se většina zlata těží v Číně. Předloni, zatím v posledním statisticky uzavřeném roce, to bylo 330 tun. Dalšími významnými zeměmi se staly Austrálie, Rusko a Severní Amerika. Celosvětová produkce nově vytěženého zlata v roce 2022 činila přibližně 3 100 tun.

Začali to Keltové

Německo se vždy řadilo mezi země těžbě zlata zaslíbené. Keltové ho rýžovali z Rýna již před více než 2 500 lety a používali ho k výrobě šperků a mincí. Za zlatý věk se považuje éra, kdy se v první polovině 19. století začal Rýn narovnávat. Díky rozsáhlé úpravě koryta řeky bylo nyní poměrně snadné získat drahý kov.

Jen v Bádensku odevzdali zlatokopové v roce 1831 úřadům oficiálně asi 13 kilogramů zlata. V Rheinzabernu u Karlsruhe se dnes rýnské zlato dokonce těží komerčně – ale pouze jako vedlejší produkt při těžbě písku a štěrku.

PSALI JSME: Rakouská řeka vydala sedmigramový zlatý nuget

Něco najdete, ujišťuje průvodce

K největší německé řece však přitahuje stále více amatérských zlatokopů. Někteří z nich si tím dokonce vydělávají slušné peníze. Jedním z nich je Rainer Stärk z Weilu nad Rýnem.

Nabízí kurzy rýžování zlata na horním Rýně mezi Basilejí a Freiburgem. „Se zaručeným nálezem,“ ujišťuje. Vybaven pánví na rýžování zlata a bere účastníky kurzů podle svých slov „na jedno z nejbohatších míst na zlato na celém Rýně“.

Je velmi nepravděpodobné, že jeho „ovečky“ narazí skutečné zlaté nugety. Najdou však zlaté vločky – drobné částečky, které se třpytí mezi pískem a hlínou v pánvi. Na břehu by také měli hledat černý písek. Bývá obzvláště těžký – a obsahuje vytoužené zlaté vločky. Zatímco lehčí sedimenty proud unáší dále, černý písek se často usazuje na klidných místech břehu.

Jakmile zlatokopové objeví „horké místo“, nasypou písek z říčního dna do pánve. Poté pánev otáčejí ve vodě sem a tam. Tímto způsobem vyplavují nečistoty a další lehčí složky přes okraj pánve zpět do vody. Černý písek naopak klesá na dno pánve – a s ním i zlaté vločky, tzv. zlatinky, jelikož kov je devatenáctkrát těžší než voda.

PSALI JSME: Zlatokopové v létě oblehají švýcarské řeky

Dá se rýžováním zbohatnout?

Dost často tyto drobné drobečky váží méně než miligram. Pokud máte velké štěstí, najdete zlatá zrnka o velikosti několika milimetrů. I když je jejich materiální hodnota nulová, vždy jde o skvělý nález.

Amatérští hledači mají šanci najít větší hrudky, z nichž rýnské zlato skutečně pochází. Například u Rein da Medel, nejdelší pramenné řeky Rýna ve švýcarském kantonu Graubünden, kde se nachází proslulé ložisko rýnského zlata.

Zlatonosné horniny se do Rýna dostávají prostřednictvím různých přítoků. Čím dále po proudu řeky se nacházejí, tím bývají menší.

„Proud vody horniny neustále ohlodává. Přitom se rozpadají i vyplavené částečky zlata – až z nich zůstanou jen drobné vločky. Proto se komerční hledání zlata severně od Falce v minulosti nevyplatilo, protože odlévání ryzího zlata z drobných vloček, řečených zlatinek, droboučkých šupinek nejblyštivějšího kovu, je nesmírně nákladné.

PSALI JSME: Německý zlatokop to bere od řek až po potůčky

Na jeden gram přírodního říčního zlata je třeba v zemi z písku a štěrku vymýt přibližně 200 tisíc vloček,“ říká Kai Lösel, podnikatel z Baden-Badenu zaměřený na těžbu a zpracování tohoto těžkého kovu

Vyhlídky velké jako vločky

V posledních pěti až šesti letech pátrání po nejdražším kovu světa zažívá nejen na Rýně, ale v celé Spolkové republice Německo renesanci. Zrodily se kluby hledačů, nadšenci spolku komunikují na sociálních sítích, specializované agentury pořádají kurzy pro pokročilé i výpravy pro začátečníky.

„Jde mi především dobrodružství, zábavu a romantiku rýžování zlata,“ přiznává za mnohé „hledač“ Rainer Stärk a jedním dechem dodává, že věří, že jeho milovaný obor má to nejlepší teprve před sebou. I když to nahlas nevysloví, moc dobře ví, že vyhlídky na vydělání velkých peněz jsou stejně nepatrné, jako zlatinky.

PSALI JSME: V Rusku dochází při těžbě zlata k masivnímu znečištění řek

(plk)

Další z kategorie Zlato