Dochází k dramatickému posunu v oficiálním přístupu ke zlatu. Na počátku 90. let minulého století centrální banky rozprodávaly zlato, protože silný ekonomický růst v té době způsobil, že bylo méně atraktivní než měny. V západní Evropě se tak prodávaly stovky tun ročně.
Pak přišla finanční krize 2007-08, která přístup centrálních bank ke zlatu otočila o 180 stupňů. Od roku 2010 jsou čistými kupujícími. Zlato jako součást mezinárodních rezerv drží asi 80 procent centrálních bank.
Očekávají, že si v turbulentních časech udrží hodnotu a na rozdíl od měn a dluhopisů se nemusejí spoléhat na žádného emitenta nebo vládu. Umožňuje také diverzifikaci mimo americké státní dluhopisy a dolar.
PSALI JSME: Centrální banky čekají v příštích pěti letech růst podílu zlata v rezervách
Hlavní hybnou silou nové vlny nákupů zlata jsou „rozvíjející se ekonomiky“, které fungují trochu jinak než západní banky, protože jsou vystaveny většímu riziku, a také mají tendenci nedůvěřovat dolaru.
Centrální banka Ruska může například použít zlato k obcházení západních sankcí. Není tedy žádným překvapením, že Rusko a Čína byly v posledních letech nejagresivnějšími kupci zlata, představují asi polovinu celkové tonáže nakoupené za poslední dvě desetiletí.
Statistiky odrážejí pouze to, co ohlásí centrální banky. Analytici se ale domnívají, že Rusko a Čína nakupují mnohem víc. „Rozhodnutí USA zmrazit ruské devizové rezervy po přepadení Ukrajiny může mít dlouhodobý dopad na chování centrálních bank,“ uvedla banka UBS.
PSALI JSME: Kdo drží devizové rezervy Ruské centrální banky?
„Tam, kde americké, evropské a asijské banky mají tendenci vnímat zlato jako historické dědictví, banky rozvíjejících se ekonomik ho spíše vnímají jako strategické aktivum,“ doplnil časopis Forbes.
„Navíc zlato je jedním z nejlepších zajištění proti inflaci. Za 110 let od vytvoření americké centrální banky ztratil dolar 99 procent své kupní síly, zatímco zlata se roční inflace sotva dotkla,“ dodává Mining.com v obsáhlém komentáři.
„Zájem o zlato má souvislost s masivními ztrátami, které centrální banky nashromáždily. Zlato teď mohou použít k tomu, aby se dostali z dluhů. Myšlenka je docela jednoduchá:
PSALI JSME: Na zlatu se nedá zchudnout
Točí se kolem využití hodnoty zlata v držbě bank (to, co účetní nazývají „nerealizovanými zisky“, pozn. aut.) k odepsání státních dluhopisů. Tato praxe by byla zvláště použitelná pro evropské centrální banky, které většinu zlata nashromáždily v době, kdy unce stála 35 dolarů.
Nyní, když se cena přibližuje dvěma tisícům dolarů, centrální banky sedí na nerealizovaných ziscích v hodnotě stovek miliard dolarů. Německo například nakoupilo zlato za osm miliard eur, dnes má hodnotu kolem 180 miliard eur. Tyto obrovské zisky teď mohou banky jednoduše použít ke krytí vládních dluhů,“ uzavírá Mining.com.
PSALI JSME: 267 966 zlatých cihel Bundesbank
(rek)
