Čínská měna — renminbi — však představuje pouze tři procenta celosvětového obchodu. Tržní podíl amerického dolaru činí 87 procent. Navzdory své ekonomické a politické síle Čína nedominuje globálnímu toku světových měn. Ale snaží se to změnit.
„Aby se z měny stala rezervní měna, nejde o nějaký formální proces. Je to jako vyhrát soutěž popularity. Nejpopulárnější měna pro světový obchod se de facto ukazuje jako rezervní měna,“ konstatuje americký portál Yahoo Finance.
Oblíbenost měny je podle něj založena na vnímání bezpečnosti a odolnosti vydávající země. „Takové je aktivum nebo měna, kterou většina centrálních bank po celém světě nejraději drží v rezervě, si vyslouží označení rezervní měna,“ dodává portál.
PSALI JSME: Čína skupuje zlato, aby pohřbila dolar
Od roku 1450 do dneška už bylo hlavních rezervních měn šest. Portugalsko ovládalo globální obchod až do roku 1530, kdy tuto roli převzalo Španělsko. Měny vydané Nizozemím a Francií ovládaly světový obchod po většinu 17. a 18. století. Vznik britského impéria pak udělal z libry šterlinků rezervní měnu až do konce první světové války.
Americký dolar vytlačil libru právě ve chvíli, kdy Amerika získala ekonomickou převahu nad Británií. Více než 75 procent globálních transakcí bylo od roku 2008 provedeno v amerických dolarech včetně obchodů se zlatem. Dolar rovněž tvoří více než 60 procent emisí zahraničních dluhů a 59 procent celosvětových rezerv centrálních bank.
Přestože sevření trhu dolarem v posledních letech postupně klesá, žádná jiná měna se jeho parametrům nepřibližuje. Čínský renminbi rozhodně není životaschopnou alternativou, ale geopolitické a makroekonomické trendy podporují jeho vzestup.
PSALI JSME: Imperiální dolar
Letos čínští lídři dali jasně najevo, že chtějí posílit renminbi jako rezervní měnu. Čínská ekonomika a obchodní toky jsou na to dostatečně velké. Země však nyní potřebuje přesvědčit zahraniční centrální bankéře, aby začali držet čínský jüan (hlavní jednotku renminbi, pozn. aut.) v rezervách.
„V červenci čínská centrální banka oznámila spolupráci s pěti státy a Bankou pro mezinárodní platby, aby toho dosáhla. Spolu s Indonésií, Malajsií, Hongkongem, Singapurem a Chile by každá přispěla 15 miliardami jüanů (asi 2,2 miliardy dolarů) na dohodu o likviditě v renminbi,“ připomíná Yahoo v komentáři.
Mezitím se čínský jüan v Rusku už rezervní měnou stal. Nyní je 17 procent ruských devizových rezerv denominováno v jüanech, který je i třetí nejžádanější měnou na moskevské burze.
PSALI JSME: Rusko má čtvrté největší devizové rezervy na světě
Skupina ekonomů včetně Barryho Eichengreena z University of California Berkeley a Camille Macaireové z francouzské centrální banky zveřejnila článek o potenciálu jüanu jako rezervní měny. Píší, že nahrazení dolaru nebude snadné, ani rychlé. Ale potvrdilo se, že rezervy v jüanech se neustále zvyšují v zemích, které mají užší obchodní vztahy s Čínou.
Tento rostoucí vliv by mohl z jüanu udělat alternativu k americkému dolaru, avšak v multipolárním světě. Autoři studie uvedli, že současná pozice renminbi je podobná americkému dolaru v 50. letech.
Podle této paralely by to mohlo trvat jen několik desetiletí, než jüan získá paritu. Představa, že obchod se zlatem se bude uskutečňovat v jüanech, se však dnes zdá absurdní. Alespoň pro současnou generaci.
PSALI JSME: Předstihne čínský jüan americký dolar na pozici dominantní rezervní měny?
(rek)
