Malý náhled do historie
Americký dolar v současné době přijímáme jako hlavní světovou rezervní měnu, ale ne vždycky tomu bylo právě tak. Rezervní měny podléhají změnám v závislosti na makroekonomických trendech: Typicky platí, že do koše rezervních měn se přijímají nejstabilnější a nejvlivnější světové ekonomiky.
Jak se dočteme na serveru HowMuch.net, americký dolar byl oficiální rezervní měnou od konce druhé světové války, kdy se světové velmoci dohodly na zavedení bretonwoodského systému. V novém systému byl americký dolar oficiálně zvolen jako kotevní měna, kterou šlo ve fixním kurzu směňovat za zlato.
V roce 1971, USA zrušily fixování amerického dolaru na zlato, a tak se z dolaru stala nekrytá měna, kterou přesto mnoho zemí dál používalo jako měnu rezervní.
Dominující světová měna, jak se zdá, se mění asi jednou za 100 let: Portugalsko dávalo světu dominantní měnu v průběhu 15. a 16. století; Španělsko v průběhu 16. a 17. století; nizozemská měna vládla světu v 17. a 18.; francouzská v průběhu 18. a začátkem 19. století, ; britská libra během 19. a začátkem 20. století; a nakonec USA dominují světu skrze dolare od roku 1929. Ale fenomén pravé rezervní měny byl odhalen až v roce 1860, kdy Británie a hlavní průmyslové země založily centrální banky a státní pokladny. Tehdy navázaly svou měnu na hodnotu zlata.
Status rezervní měny dává americkému dolaru a americké vládě snadnější přístup k levným půjčkám, a také snižuje náklady na importy, protože není nutné směňovat valuty. Jeho stabilita má tendenci zvyšovat hodnotu amerického dolaru vůči ostatním měnám. Tento fakt de facto škodí americkým exportérům, protože jejich zboží a služby jsou dražší než konkurenční zboží a služby poskytované v jiných zemích.
Jak dlouho ještě americký dolar setrvá na pozici globální rezervní měny? A co by jej mohlo nahradit?
Když byla dominantní měnou světa britská libra, více než polovina mezinárodního obchodu byla fakturována v librách. Britské banky tehdy expandovaly a Británie byla světovým zahraničním investorem číslo jedna. Ale nakonec se ostatní země vzepřely daním. dovozním clům a protekcionářské politice a libra ztratila své výsostní postavení.
Pokud jde o současné Spojené státy, na pozici největšího zahraničního investora je již předstihla Čína. Místo toho, aby byly USA největšími exportéry zboží a služeb, naopak nesou břímě největšího světového dluhu. Americká ekonomika i přes své neduhy zůstává relativně stabilní, a podíl dolaru v devizových obchodech je ve skutečnosti od dob finanční krize na mírném vzestupu.
Nejvýznamnějším faktorem pro stav rezervní měny jsou velikost, stabilita a likvidita finančních trhů. V tomto okamžiku jsou kapitálové trhy v USA daleko větší a likvidnější, než ty čínské. Přestože čínská vláda tvrdě pracuje na vývoji svých finančních trhů, pokrok jde jen malými krůčky a jüan ještě zdaleka není plně směnitelnou měnou. Vláda se navíc často dopouští intervencí na čínském trhu, který je aktuálně znám především pro svou nestabilitu.
Je těžké si představit, že by se čínský jüan v brzké době měl stát dominantní rezervní měnou. Někteří vidí nedávné zřízení Asijské infrastrukturní investiční banky (ASIIB) jako signál začátku konce éry USA a ekonomické dominance MMF. Ale je daleko pravděpodobnější, že prominence amerického dolaru bude vůči ostatním měnám, jako je jüan a euro, klesat spíše pomalu. Počítá se s tím, že euro a jüan budou v oběhu získávat dominanci.
Závěrem
Není pochyb o tom, že vliv Číny na světovou ekonomiku vzrůstá. USA však zůstává stabilním místem pro investice a udržuje si mocný vliv na globální ekonomiku. V dalších letech a desetiletích pravděpodobně budeme svědky vzniku různorodějšího koše rezervních měn a postupného odklonu od dolaru. Popravdě však to, co se stane s dolarem a rezervními měnami během 10 až 20 let od této chvíle, nikdo přesně neví.
A co si myslíte vy? Předstihne čínský jüan americký dolar na pozici dominantní rezervní měny? A jaký bude dopad na americkou ekonomiku a na ekonomiky „Západního světa“?
Autor: Tyler Durden
Zdroje: Alt Market, Howmuch.net
Editor: dlh
